| [1] |
322 A. XXXIII. Dopisy Karla ze Žerotína
|
|---|
| [2] |
damnandum .... simulasse et dissimulasse in omnibus nunquam habitum fuerit pru-
|
|---|
| [3] |
dentis sed callidi, sicut silentio omnia comprobasse paventis potius quam patientis.
|
|---|
| [4] |
Porro nos hic in magna exspectatione sumus comitiorum Posoniensium, quae
|
|---|
| [5] |
nos dubitatione, in qua hàeremus hactenus, eximent. Lo archiducem circa finem
|
|---|
| [6] |
mensis accessurum intelligo, nam quae in Julium indicta fuerant et dissoluta fuisse
|
|---|
| [7] |
et ex proceribus praesertim Superioris Hungariae paucos comparuisse audivisti haud
|
|---|
| [8] |
dubie. Agunt per lesatos, ipsi ad conservationem sui attenti domi se continent,
|
|---|
| [9] |
parati interim, ut fertur, armis resistere, si vis intentata fuerit. Fuimus per hos dies
|
|---|
| [10] |
in metu aliquo, ne Heidones impatientes morae et avidi praedae novis correptio-
|
|---|
| [11] |
nibus infestam provinciam haberent, sed redemit eum Iliesshasius litteris. ad me
|
|---|
| [12] |
Scriptis perquam amicis, quibus me de periculo securum reddit, modo ne ipsi nostra
|
|---|
| [13] |
culpa nobis id accersamus; quod valde vereor ne fiat, quoties callida nostrorum, quae
|
|---|
| [14] |
tamen minime callide aguutur, consilia considero. Reliqua mediocriter se habent, nisi
|
|---|
| [15] |
quod pestis multis in locis provinciam vastat.
|
|---|
| [16] |
Mei mecum valent Dei beneficio, et filia maior natu consobrinae Svihoviae
|
|---|
| [17] |
de munere accepto magnas agit gratias, simul etiam illustri matronae coniugi tuae
|
|---|
| [18] |
(ua mecum officia sua defert. Domino Adamo plurimam salutem aseribo et reverendo
|
|---|
| [19] |
quoque patri Niemezianio, cuius res mihi sunt curae, sed finem vindemiae expecto.
|
|---|
| [20] |
Vale, illustris domine. Rossicio Idibus Oct. 1607.
|
|---|
| [21] |
Konc. v knih. Bludov. 3881 fol. 120. č. 49.
|
|---|
| [22] |
1437. Dru Matěji Timinovi odpovídá na jeho list, v němž se omlouval, že po svém
|
|---|
| [23] |
odchodu od něho (Žerotína) zaslal mu psaní důtklivé a skorem nevážné, v němž ho vinil z ne-
|
|---|
| [24] |
vděku a neuznalosti za dlouholeté služby ; omlouvá Timina tím, že to učinil z nerozvážnosti
|
|---|
| [25] |
a starosti o budoucnost; prosí, aby mu ihned poslal odpověď pána z Kolovrat, obdržel-li již
|
|---|
| [26] |
jakou; sděluje mu, že Ladislav Berka nová osidla mu klade. — Na Rosicích 19. října 1607.
|
|---|
| [27] |
(Konc. lat. v knih. Blud. 3881 f. 120 č. 50.)
|
|---|
| [28] |
1438. Panu de Baugy: téze se na zdraví; zve ho k sobě, aby si u něho odpočinul;
|
|---|
| [29] |
oznamuje, že u nich je zdrávo, na straně k Olomouci však že zuří mor. Těší se na shledanou
|
|---|
| [30] |
s ním v Praze, prosí ho o noviny z Francie. — Na Rosicich 20. října 1607. (Konc. franc.
|
|---|
| [31] |
v knih. Blud. 3881 f. 120 č. 51.)
|
|---|
| [32] |
1439. Cesaru Calandrinimu: prosi, aby piilożeny list dal doručiti Mark-Antoniovi
|
|---|
| [33] |
Lombardovi. — Na Rosicich 22. fijna [1607]. (Kone. vlaśsky v knih. Blud. 3881 f. 121 č. 54.)
|
|---|
| [34] |
1440. Mark-Antoniovi Lombardovi: oznamuje, že se má dobře i jeho rodina, mešká
|
|---|
| [35] |
však stále mimo dům, dílem ze zvyku, dílem pro mor, jenž zuří na Moravě i v okolních ze-
|
|---|
| [36] |
mích, v němž vidí trest boží a obává se horších věcí, ba zkázy konečné, čemuž prý nasvědčuje
|
|---|
| [37] |
právě ukazující se na nebi vlasatice. Sněm uherský se nekonal, jelikož nedostavil se arcikníže,
|
|---|
| [38] |
a stavové se rozejeli z Prešpurku se slibem, že vrátí se tam, až budou zavoláni. Domnívá se,
|
|---|
| [39] |
že již sejde se sněmu toho, jelikož císař je míru málo nakloněn, ačkoli volají po něm jeho
|
|---|
| [40] |
poddaní, ba přeje si ho také Turek pro zápletky na hranicích perských a pro odboj vypuklý.
|
|---|
