322 A. XXXIII. Dopisy Karla ze Žerotína
damnandum .... simulasse et dissimulasse in omnibus nunquam habitum fuerit pru-
dentis sed callidi, sicut silentio omnia comprobasse paventis potius quam patientis.
Porro nos hic in magna exspectatione sumus comitiorum Posoniensium, quae
nos dubitatione, in qua hàeremus hactenus, eximent. Lo archiducem circa finem
mensis accessurum intelligo, nam quae in Julium indicta fuerant et dissoluta fuisse
et ex proceribus praesertim Superioris Hungariae paucos comparuisse audivisti haud
dubie. Agunt per lesatos, ipsi ad conservationem sui attenti domi se continent,
parati interim, ut fertur, armis resistere, si vis intentata fuerit. Fuimus per hos dies
in metu aliquo, ne Heidones impatientes morae et avidi praedae novis correptio-
nibus infestam provinciam haberent, sed redemit eum Iliesshasius litteris. ad me
Scriptis perquam amicis, quibus me de periculo securum reddit, modo ne ipsi nostra
culpa nobis id accersamus; quod valde vereor ne fiat, quoties callida nostrorum, quae
tamen minime callide aguutur, consilia considero. Reliqua mediocriter se habent, nisi
quod pestis multis in locis provinciam vastat.
Mei mecum valent Dei beneficio, et filia maior natu consobrinae Svihoviae
de munere accepto magnas agit gratias, simul etiam illustri matronae coniugi tuae
(ua mecum officia sua defert. Domino Adamo plurimam salutem aseribo et reverendo
quoque patri Niemezianio, cuius res mihi sunt curae, sed finem vindemiae expecto.
Vale, illustris domine. Rossicio Idibus Oct. 1607.
Konc. v knih. Bludov. 3881 fol. 120. č. 49.
1437. Dru Matěji Timinovi odpovídá na jeho list, v němž se omlouval, že po svém
odchodu od něho (Žerotína) zaslal mu psaní důtklivé a skorem nevážné, v němž ho vinil z ne-
vděku a neuznalosti za dlouholeté služby ; omlouvá Timina tím, že to učinil z nerozvážnosti
a starosti o budoucnost; prosí, aby mu ihned poslal odpověď pána z Kolovrat, obdržel-li již
jakou; sděluje mu, že Ladislav Berka nová osidla mu klade. — Na Rosicích 19. října 1607.
(Konc. lat. v knih. Blud. 3881 f. 120 č. 50.)
1438. Panu de Baugy: téze se na zdraví; zve ho k sobě, aby si u něho odpočinul;
oznamuje, že u nich je zdrávo, na straně k Olomouci však že zuří mor. Těší se na shledanou
s ním v Praze, prosí ho o noviny z Francie. — Na Rosicich 20. října 1607. (Konc. franc.
v knih. Blud. 3881 f. 120 č. 51.)
1439. Cesaru Calandrinimu: prosi, aby piilożeny list dal doručiti Mark-Antoniovi
Lombardovi. — Na Rosicich 22. fijna [1607]. (Kone. vlaśsky v knih. Blud. 3881 f. 121 č. 54.)
1440. Mark-Antoniovi Lombardovi: oznamuje, že se má dobře i jeho rodina, mešká
však stále mimo dům, dílem ze zvyku, dílem pro mor, jenž zuří na Moravě i v okolních ze-
mích, v němž vidí trest boží a obává se horších věcí, ba zkázy konečné, čemuž prý nasvědčuje
právě ukazující se na nebi vlasatice. Sněm uherský se nekonal, jelikož nedostavil se arcikníže,
a stavové se rozejeli z Prešpurku se slibem, že vrátí se tam, až budou zavoláni. Domnívá se,
že již sejde se sněmu toho, jelikož císař je míru málo nakloněn, ačkoli volají po něm jeho
poddaní, ba přeje si ho také Turek pro zápletky na hranicích perských a pro odboj vypuklý.
