EN | ES |

Facsimile Lines

1127


< Page >

[1]
z roku 1606, 14.—27. října. 287

[2]
napíše, aby vybídnul městskou radu k řádnější podpoře duchovního správce; táže se, kde se
[3]
nalézá bratr jeho Eliáš, dále, co zvěděl o vyjednávání Illésházyho a o míru s Turky. Na Ro-
[4]
sicich 24. října 1606. (Konc. lat. v knih. Blud. VI—3881 f. 105, č. 53.)

[5]
1261. Jindřichovi Vodickému posílá strýcovu odpověď na přímluvné psaní. Na Ro-
[6]
sicích 1606, 24. října. (Brandl II. 3. 18.)

[7]
1262. Bohuslavovi Matuškovi omlouvá se, že k svatbě jeho sestry nepřijede. Na
[8]
Rosicích 1606, 24. října (Brandl II. 3. 19.)

[9]
1263. Matiáši Ungarovi, lékaři v Opavě: omlouvá se, že nemůže přijetí na svatbu
[10]
jeho dcery, protože v tu dobu právě pojede do Prahy k vůli své při. Na Rosicích 25.
[11]
října 1606. (Konc. lat. v knih. Blud. VI—3881 f. 106, č. 54.)

[12]
1264. Jindřicha Vodického ptá se, kterým časem lze dostati čerstvé vyziny. Na
[13]
Rosicích 1606, 25. října. (Brandl II. 3. 18.)

[14]
1265. Janu Divišovi z Žerotína oznamuje, že k němu přijede. Na Rosicích 1606,
[15]
26. října. (Brandl II. 3. 19.)

[16]
1266. Hynka st. Bruntálského z Vrbna táže se, kdy konán bude soud v Opavsku.
[17]
Na Rosicích 1606, 26. října. (Brandl II. 3. 19.)

[18]
1267. Janu Leandrovi lékaři: obdivuje se jeho mužnosti, s jakou snesl smrt naděj-
[19]
ného syna, a omlouvá se, že nebude moci vyhověti pozvání na svatbu. Na Rosicích 27.
[20]
ffjna 1601. (Konc. lat, v knih. Blud. VI—3881 f. 106, č. 55.)

[21]
1268.
[22]
Theobaldu Hockovi, sekretáři pána z Rožmberka: lituje, že se neseSel s nejmenovanÿm pánem
[23]
(Tschernemblem?), kterýž přibyl téhož večera, když Zerotín (z Třeboně) odjel; vyslovuje své
[24]
posudky o jiné osobnosti, která jednala o mir (o Illésházym?). Posílá mu artykule míru -
[25]
denského. Na Rosicích 27. října 1606.

[26]
(Theobaldo Hock, secretario Rosenbergensi.) Tout va bien. Puisgue vous en-
[27]
tendez francois, cela facilitera nostre correspondance; car bien que ie soy aussi
[28]
peu versé en ceste langue qu'en la vostre, si puis-bie un peu mieulx exprimer mes
[29]
conceptions cn l’une qu'en l'autre. Ie ne suis pas moins marri d'avoir perdu l'op-
[30]
portunité de m'entrevoir avec le Seigneur qui arriva le soir de mon depart au lieu
[31]
de vostré demeure, ce que luy-mesmes peult avoir esté; et si l'eusse pensé qu'il
[32]
y deust venir. i'eusse cerché occasion d'y seiourner encores pour ce soir-là, afin
[33]
d'avoir ce bien de pouvoir renouveller avec luy la vieile connoissance. Mais
[34]
à chose faicte n'y a remede. Ie tacheroy d'y remedier par aultre moyen et suiveroy
[35]
vostre advis.

[36]
La relation que le dict seigneur a faict du personnage dont nous avons
[37]
parlé ensemble et auquel i'ay rendu tesmoignage qu'il s'estoit fort employé au traitté
[38]
de la paix, n'est aucunement contraire au iugement; que i'en fais; car ce n'est pas
[39]
l’oeuvre qui donne proprement la qualité à l’ouvrier, mais la fin et le desseing,
[40]
par quoy il le faict. le scay que tous ses desseings ne tendent qu'à sa propre
[41]
grandeur et son propre interest, mais cela n’empeche point que pourtant il n’ait


Text viewFacsimile