EN | ES |

Facsimile Lines

1127


< Page >

[1]
280 A. XXXIII. Dopisy Karla ze Žerotína

[2]
času již ode všech opuštěn; poměry veřejné jsou dosti klidné; lze doufati, že dojde k míru,
[3]
jemuž toliko vojsko se protiví. Na Rosicích 7. května 1606. (Konc. vlaśsky knih. Blut.
[4]
3881 f. 100, č. 27.

[5]
1234. Césaru Lombardovi oznamuje, že četl pořad pohřebních slavností zesnulého
[6]
Bézy, jehož životopisu dosud nedostal. Žádá opětně, aby mu byl opatřen člověk, s nímž by

[7]
mohl se cvičiti v jazyku francouzském. Na Rosicích 7. kvétna 1606. (Копс. vlašský v knih.
[8]
Blud. 3881 f. 100, č. 28.)

[9]
1235. ,Apologia neb obrana ode mne Karla staršího z Žerotína ku p. Jiříkovi z Hodic :
[10]
Otistuje se z vytky pana z Hodic, že nemaje účastenství v politice a nedbaje o veřejné zále-
[11]
žitosti, dary boží v sobě udušuje; Karel udává v obraně této příčiny, pro které zemských
[12]
záležitostí tak horlivě jako dříve se ujímati nechce a nemůže, při čemž tehdejší poméry i pri
[13]
dvoře i rozervanost v zemi velmi živými barvami popisuje. Datum mezi 22. květnem a 23.
[14]
červnem 1606. (Brandl II. 3. 6.)

[15]
1236. Jeronymu Bonacinovi posílá peníze a list pro svého bratra a pro hrab. Max-
[16]
miliana ze Salmu; žádá za napomenutí benátského dopisovatele Žerotínova k větší svědomi-
[17]
tosti v posílání zpráv; rád by toho byl vděčen, kdyby mu opětně zasílány byly zpříávy z Ca-
[18]
řihradu. Na Rosicích 24. května 1606. (Kone. vlassky v knih. Blud. 3881 f. 101, 6. 20.)

[19]
1237.
[20]
Václavovi Budoveovi radí, aby syna svého Adama neposílal do Montpellieru, kamż ho liki
[21]
soudruh jeho Smiřický, neboť účelem cestování jeho po Francii jest, aby se naučil správnému
[22]
jazyku francouzskému; v Montpellieru a v okolí však lidé celým způsobem mluvení liší se
[23]
od ostatních Francouzů. Proto radí Budovcovi, aby syna svého dal do mésta Bourges nebo do
[24]
Orleansu. Na Rosicích 2. června 1606.

[25]
(Vencislao Budouicio.) Nullas, quod sciam, a te accepi, quae filii tui Adami
[26]
reditum nunciarent, quamvis alioquin litteris amicorum et de adventu ipsius et de
[27]
morbo eius Beraunensi non tam, ut puto, contracto quam erumpente vi mali ibi
[28]
demum prodito certior sim redditus; quia vero crebris nunciis primum de spe certa
[29]
vitae retinendae, deinde de restituta et iam et recuperata valetudine ad me perfere-
[30]
batur et instaret iter Pragam, quod postea prorogatis iudicis in aliud tempus pro-
[31]
vectum est, nolui tibi de salute filii plus satis haud dubie sollicito litteris meis
[32]
legendis, mihi autem; quod eodem tempore ex molesta defluxione decumberem, scri-
[33]
bendis negotium facessere, quod indicasse satis sit, ne me curarum tuarum expertem,
[34]
rerum negligentem falso suspectum habeas. Ceterum ut tuis, quae heri mihi redditae
[35]
sunt, eum ratione aliqua respondeam, antequam sententiam meam de profectione
[36]
a filio tuo suscipienda exponam, necessario mihi paulisper excedendum est meta,
[37]
quam praescripsisti; nam cum consilium, quod a me exquiris, eo tantum dirigendum
[38]
esset, utrum profectio ea in autumnum differenda, an vero hoc ipso tempore susci-
[39]
pienda esset, mihi prius deliberandum videtur, an Montempessulum [sic] sit ablegandus
[40]
necne. Ratio, quam adfers, quod a barone Smificio, cum quo illi et studiorum ct


Text viewFacsimile