[1] |
z roku 1505, 24. listopadu—16, prosince. 265
|
---|
[2] |
1171. Mark-Antoniovi Lombardovi doporutuje co nejvreleji syna Václava Budovce
|
---|
[3] |
z Budova, který jede do Paříže spíše podívat se jen na město, nežli aby tam chtěl déle po-
|
---|
[4] |
býti. — V Praze 1605, 7. prosince. (Konc. vlašský v knih. Blud. 3881 f. 91 č. 40.)
|
---|
[5] |
1172. Janovi Divisovi z Žerotína připomíná dluh, kterým povinen jest kupci Pražskému.
|
---|
[6] |
— V Praze 1605, 8. prosince. (Brandl IL. 2. 504.)
|
---|
[7] |
1173. Kaśparovi Melicharovi z Żerotina oznamuje, že k němu přijede k večeři. —
|
---|
[8] |
V Praze 1605, 10. prosince. (Brandl П. 2. 505.)
|
---|
[9] |
1174. Adamovi ml. z Waldšteina: upomíná jej z věna nebozky své manželky. —
|
---|
[10] |
V Praze 1605, 11. prosince. (Drandl II. 2. 505.)
|
---|
[11] |
1175. Kašpara Melichara z Žerotína táže se na jeho zdraví. — Na Brandejse 1605,
|
---|
[12] |
15. prosince. (Brandl II. 2. 506.)
|
---|
[13] |
1176. Bohusovi Morkovskému z Zástřizl ohlašuje příjezd svůj z Prahy. — Na Přerově
|
---|
[14] |
1605, 16. prosince. (Brandl I!. 2. 506.)
|
---|
[15] |
1177. Jiřímu Zikmundovi z Zástřizl posílá psauí z Genevy. -- Na Přerově 1605,
|
---|
[16] |
16. prosince. (Brandl II. 2. 506.)
|
---|
[17] |
|
---|
[18] |
Stépánu Illésházymu: želí nešťastného stavu Uher, ubezpečuje ho o stálosti svého přátelství.
|
---|
[19] |
Chválí jeho mysl krestanstvu naklonénou a vérnost jeho císaři: osvědčenou. List Illésházyho
|
---|
[20] |
sdélil Zerotín pri dvore predním muzüm. — Na Přerově 26. prosince: 1605.
|
---|
[21] |
(Domino Stephano. lHllesshazi.) Ilustrissime, spectabilis et maznitice domine,
|
---|
[22] |
domine et amice plurimum colende, officia mea pridem MDV** addicta atque inter
|
---|
[23] |
has etiam. turbas sedulo et diligenter servata et nunc cum omni cultu defero et iu
|
---|
[24] |
posterum, quantum in me erit, retinenda. spondeo. Ad literas MDV**, quas Jacobus
|
---|
[25] |
Gerylz. primis. huius mensis diebus mihi Pragae reddidit, dum respondeo, variae
|
---|
[26] |
animuni meum species cogitationesque perturbant; nam partim amor meus, qui in
|
---|
[27] |
ipsam semper fuit maximus, de rebus suis sollicitum reddit, quod eas per hos tu-
|
---|
[28] |
multus bellicos non co loco esse coniiciam, quo vellem; partim celeberrimi Hungariae
|
---|
[29] |
regni, hactenus reipublicae Christianae clipei, nuuc vero hostium muri, calamitosus
|
---|
[30] |
status. mirum. in modum me affligit. — Addo, quod summopere me comuovent tum
|
---|
[31] |
nostra tum vicinorum pericula, in quae ut praeter spem et opinionem omnem inno-
|
---|
[32] |
centes incidimus, ita praeter ius et aequitatem iis immeriti cireumdamur; quibus
|
---|
[33] |
sj adiecero, quod privatim me premit, forsan nil praeter rem fuero dicturus, metum
|
---|
[34] |
nempe nec omnino ineptum nee plane inauem, ne amicitiae nostrae stabilitas, quam
|
---|
[35] |
a tot aunis communis principis obsequium fimnavit, per haec temporum incommoda
|
---|
[36] |
et dissidia voluntatum vacillare incipiat. Atque haec quidem cum natura sua talia
|
---|
[37] |
sint. ut animum, quanlibet constantem, varie afficere. possint, me tamen, cui multum
|
---|
[38] |
imbecillitatis adhaeret, graviter percellunt; neque enim intermissio officiorum mu-
|
---|
[39] |
tuorum, quibus loco nutrimento amicitiae aluntur. ullam adhuc imminutionem bene-
|
---|
[40] |
volentiae. meae. erga MDV*^ attulit. qua curarum parte. quae res adversas ipsius
|
---|
[41] |
Archiv Cesky XXVII. 34
|
---|