| [1] |
z roku 1605, 3.— 13. ledna. 231
|
|---|
| [2] |
spei non obscure indicavi; nam qui privatim sibi metuunt, invidiam et offensionem
|
|---|
| [3] |
declinant, qui vero res suas agunt, ut alienis periculis et damnis sua commoda
|
|---|
| [4] |
augeant, ex re ipsorum est. Iam in eum statum res devenerunt, ut nulla tutior via
|
|---|
| [5] |
evitandis futuris malis videatur quam ferendo et connivendo ad haec, quae praesentia
|
|---|
| [6] |
sunt, quibus qui aliquomodo assuescunt, detrahi sibi aliquid permittunt, ne penitius
|
|---|
| [7] |
Spolientur. Vetus proverbium est, colaphos accipiendo et gratias agendo vivi inter
|
|---|
| [8] |
homines, hoc si unquam alias, his certe temporibus ad usum referri oportet, et non
|
|---|
| [9] |
vulgaris est prudentiae. cum transilire nequeas, ita te demittere, ut rependo saltem,
|
|---|
| [10] |
|
|---|
| [11] |
Quia itaque hoc statu rerum frustra a nobis quidquam auxilii expectari po-
|
|---|
| [12] |
test, consultissimum videtur, ut MDV* eo confugiat, unde post Deum omnis ipsius
|
|---|
| [13] |
pendet incolumitas, ad caesarem nempe, qui si tolerabiles offerat condiciones, ne eas
|
|---|
| [14] |
recuset omnino suadeo; condonandum est enim aliquid tempori et publicarum mise-
|
|---|
| [15] |
riarum, quibus promiscue omnes premimur, habenda ratio. Iam utut MDV** apud
|
|---|
| [16] |
exteros bene sit, exulare tamen a patria non inter minima incommoda numerandum
|
|---|
| [17] |
est, neque ea est aetas MDV**, ut trahendo moram laetum tandem reru suarum
|
|---|
| [18] |
exitum sperare. facile possit, maxime in his turbis, quibus omnia universali quodam
|
|---|
| [19] |
incendio correpta videntur; carere carissima coniuge, abesse ab amicis et consangui-
|
|---|
| [20] |
neis, facultates suas alienae potestati permittere, vivere in perpetua solitudine et
|
|---|
| [21] |
sollicitudine, meo quidem iudicio non potest esse non longe miserrimum. Cedat itaque
|
|---|
| [22] |
fatali omnium, ne acerbius dicam, patientiae, et ut sua recuperet, se ipsam sibi et
|
|---|
| [23] |
suis restituat. Ego interim occasione data non deero hic illustrissimae coniugi suae,
|
|---|
| [24] |
et quidquid à me praestari poterit in tuendo ipsius iure et conservanda dignitate,
|
|---|
| [25] |
id omne promptissimo animo in ipsam conferam. Valeat MDV? et me solita bene-
|
|---|
| [26] |
volentia complectatur. Olomucio, idibus Ianuarii 1605.
|
|---|
| [27] |
Kone. v knih. Dludov. 3881 fol. 82 €. 1.
|
|---|
| [28] |
*) lllésházy Štěpán (István) pocházel z mocného a bohatého rodu Illyésházů de Eadem. Narodil se
|
|---|
| [29] |
r. 1540. Bojoval proti Turkům, potom věnoval se politice. Vedle statků v Uhřích získal také panství moravské
|
|---|
| [30] |
Hodonín a Tovačov, při čemž nabyl práva domovského na Moravě. Jako horlivý kalvinista byl náboženské
|
|---|
| [31] |
strany té v Uhřích náčelníkem. Ve sporu o tři města, jež držel zástavou na Slovensku, prohlášen byl vele-
|
|---|
| [32] |
zrádcem, pročež prchnul do Polska r. 1603. Kdyż r. 1604 zamítl císař Rudolf II. žádost sněmu Prešpurského
|
|---|
| [33] |
za svobodu náboženskou, strhla se v Uhřích brzo bouře odboje, jejž vedl Bocskay Štěpán. Ohnivě napsanými,
|
|---|
| [34] |
hojně rozšířenými manifesty volal všechny Uhry k uhájení svobod zemských i náboženských. Povstání se šířilo.
|
|---|
| [35] |
Nespokojení Uhři a zvláště jich náčelníci se domýšleli, že stavové Moravští k nim se přidají, když vojsko
|
|---|
| [36] |
povstalců ukáže se na hranicích. Prostředníkem takového sjednocení měl býti IMlésházy, jenž po delší dobu
|
|---|
| [37] |
byl v korrespondenci s Žerotínem. Na začátku r. 1605, kdy Bocskay v Uhřích vítězil nad císařskými, napsal
|
|---|
| [38] |
Illésházy ze svého polského exilu list, jímž žádal Žerotína za radu, jak by vůči povstalé v Uhřích bouři se
|
|---|
| [39] |
měl zachovati ke dvoru císařskému ve svých osobních a soukromých záležitostech. Snad Illésházy tím vyzvě-
|
|---|
| [40] |
děti chtěl, jaké jest Žerotínovo o celé takové situaci smýšlení, a jaké budou asi naděje Uhrů na možnou
|
|---|
| [41] |
pomoc Moravanův. Žerotín odpověděl tímto listem ze dne 13. ledna 1606, že sotva bude mu moci něčím pro-
|
|---|
| [42] |
spěti, i aby raději k císaři se obrátil. Illésházy nezachoval se podle rady Žerotínovy: několik totiž měsíců
|
|---|
| [43] |
potom byl v táboře Bocskayově jako spolunáčelníkem. Stésti povstalcům přálo; zmocnili se celých severních
|
|---|
