EN | ES |

Facsimile Lines

1104


< Page >

[1]
Z roku 1786. 133

[2]
4. v horách ale, kdežto ne tak polní hospodářství, jako rozličný industrialní
[3]
zisk hlavní živnost sedlského lidu jest, tu není potřeba, by se vrchnosti při roz-
[4]
délování gruntů podle obmezeného predpisu [obgedachte Verhältnisse] tak zouplna
[5]
řídily, nýbrž mohou grunty také na menší částky rozděliti; poněvadž v takových
[6]
krajinách, kde handl, vožení [Fuhrwerk] a manufakturní práce hlavní živnost jest,
[7]
a největší díl pro lid potřebného obilí vždy z jiných ourodnějších krajů kupovati
[8]
se musí, také menší díl gruntu domácímu hospodářství prospěšný jest [kleine Grund-
[9]
besitzungen zur Beihülfe für die Hauswirthschaft dienen], a z takového rozdělení
[10]
v menší částky žádná pro všeobecné dobré se vztahující škoda povstati nemůže [im
[11]
Allgemeinen .. kein Schaden entstehen kann].

[12]
V Praze dne 6. června 1786. Jan Fryd. svobodný pán z Lamotli.

[13]
František Antonín hrabě z Nostic. (L. S.) Jozef Wlach.

[14]
Tištěná německo-česká vyhláška v archivu Českého Musea.

[15]
619.
[16]
1786, 23. června: Appellační soud v Praze potvrdil rozsudek soudu zemského
[17]
o stiżnostech svobodníkú na panství Litomyšlském naproti vrchnosti.

[18]
V Archivé Ceském XXIII. str. 282 ć. 213 jest vytiśtóna prosba poddanych Litomyślskych z r. 1652
[19]
k vrchnosti, aby s nich bylo sňato nové břemeno chování panských telat neb volki. Malé ulevení břemen,
[20]
kteréž tam povolila vrchnost roku 1680, čte se tamže str. 490—493 č. 318. Týkalo se to oboje poddaných vůbec.

[21]
Na panství Litomyšlském byly ze starých časů také svobodní dědiční rychtáři, kterým v éasich po-
[22]
bělohorských říkalo se krátce svobodníci. Ti podle starých privilegií svých byli osvobozeni od robot i od -
[23]
kterých jiných povinností, jimž podléhali jiní poddaní vrchnostenští; během času však vrchnosti hleděly zbaviti
[24]
tyto svobodníky jich svobod a srovnati je co možná s ostatními poddanými; k obyčejným robotám sice jich
[25]
nepotahovaly, ale daleké fůry od nich požadovaly. Hrabě František Václav Trautmannsdorf krátkým nařízením
[26]
z 26. září 1709 svémocně upravil tuto povinnost svobodníků podle nestejné zámožnosti jejich na ten způsob,
[27]
že 8 svobodníků bylo povinno vykonati do roka po + fürdch, jiných 8 svobodníků konalo potom po 3 füräch,
[28]
a ostatních 8 svobodníků po 2 fůrách, všichni a vždy se 4 koňmi. Ty daleké fůry jezdily do Vídně, do Prahy
[29]
nebo do Drnholce v Moravě; při každé fůře dostal svobodník na jednoho koně 1 zlatý a 1 korec ovsa, krom
[30]
náhrady za ungeld, za clo a mýto i akciz. Bylo tedy těch svobodníků na Litomyšlsku 24; snížené jich po-
[31]
stavení jeví se ostře v názvu, jež jim dává hrabě: Freisassen als leibeigene Unterthanen, obschon robotfreie,
[32]
jedoch zu einigen Fuhrwesen dem alten Gebrauch und eigener Geständnus nach verpflichtet.

[33]
Od roku 1769 svobodníci Litomyšlští byli s vrchností ve sporu; stěžovalit si na několikerý útisk,
[34]
jejž museli od snášeti. Předměty stížnosti jsou dosti označeny v rozsudku, jejž vynesl soud zemský v Praze
[35]
4. listopadu 1785, a kterýž byl pak v celosti potvrzen soudem appellačním a v tom potvrzení opakován
[36]
v tato slova:

[37]
Copia de praes. 6. Jul. 1786.

[38]
Das kais. kgl. böhmische Appellationsgericht hat befunden, das in der Rechtssache
[39]
des kgl. Kammerprocuratoris in Vertretung deren Herrschaft-Leutomischler Freisassen Klägern
[40]
eines, wider die Leutomischler Obrigkeit Herrn Georg Christian Grafen von Waldstein-
[41]
Wartenberg Beklagten andern Theils, wegen verschiedenen Bedrückungen mit Geldgaben und
[42]
Roboten dieser Freisassen, von denen kgl. Landrechten untern Dato den 4. Novembris vorigen
[43]
1785. Jahres in Absätzen gefällte Urtheil,


Text viewFacsimile