Z roku 1786. 133
4. v horách ale, kdežto ne tak polní hospodářství, jako rozličný industrialní
zisk hlavní živnost sedlského lidu jest, tu není potřeba, by se vrchnosti při roz-
délování gruntů podle obmezeného predpisu [obgedachte Verhältnisse] tak zouplna
řídily, nýbrž mohou grunty také na menší částky rozděliti; poněvadž v takových
krajinách, kde handl, vožení [Fuhrwerk] a manufakturní práce hlavní živnost jest,
a největší díl pro lid potřebného obilí vždy z jiných ourodnějších krajů kupovati
se musí, také menší díl gruntu domácímu hospodářství prospěšný jest [kleine Grund-
besitzungen zur Beihülfe für die Hauswirthschaft dienen], a z takového rozdělení
v menší částky žádná pro všeobecné dobré se vztahující škoda povstati nemůže [im
Allgemeinen .. kein Schaden entstehen kann].
V Praze dne 6. června 1786. Jan Fryd. svobodný pán z Lamotli.
František Antonín hrabě z Nostic. (L. S.) Jozef Wlach.
Tištěná německo-česká vyhláška v archivu Českého Musea.
619.
1786, 23. června: Appellační soud v Praze potvrdil rozsudek soudu zemského
o stiżnostech svobodníkú na panství Litomyšlském naproti vrchnosti.
V Archivé Ceském XXIII. str. 282 ć. 213 jest vytiśtóna prosba poddanych Litomyślskych z r. 1652
k vrchnosti, aby s nich bylo sňato nové břemeno chování panských telat neb volki. Malé ulevení břemen,
kteréž tam povolila vrchnost roku 1680, čte se tamže str. 490—493 č. 318. Týkalo se to oboje poddaných vůbec.
Na panství Litomyšlském byly ze starých časů také svobodní dědiční rychtáři, kterým v éasich po-
bělohorských říkalo se krátce svobodníci. Ti podle starých privilegií svých byli osvobozeni od robot i od ně-
kterých jiných povinností, jimž podléhali jiní poddaní vrchnostenští; během času však vrchnosti hleděly zbaviti
tyto svobodníky jich svobod a srovnati je co možná s ostatními poddanými; k obyčejným robotám sice jich
nepotahovaly, ale daleké fůry od nich požadovaly. Hrabě František Václav Trautmannsdorf krátkým nařízením
z 26. září 1709 svémocně upravil tuto povinnost svobodníků podle nestejné zámožnosti jejich na ten způsob,
že 8 svobodníků bylo povinno vykonati do roka po + fürdch, jiných 8 svobodníků konalo potom po 3 füräch,
a ostatních 8 svobodníků po 2 fůrách, všichni a vždy se 4 koňmi. Ty daleké fůry jezdily do Vídně, do Prahy
nebo do Drnholce v Moravě; při každé fůře dostal svobodník na jednoho koně 1 zlatý a 1 korec ovsa, krom
náhrady za ungeld, za clo a mýto i akciz. Bylo tedy těch svobodníků na Litomyšlsku 24; snížené jich po-
stavení jeví se ostře v názvu, jež jim dává hrabě: Freisassen als leibeigene Unterthanen, obschon robotfreie,
jedoch zu einigen Fuhrwesen dem alten Gebrauch und eigener Geständnus nach verpflichtet.
Od roku 1769 svobodníci Litomyšlští byli s vrchností ve sporu; stěžovalit si na několikerý útisk,
jejž museli od ní snášeti. Předměty stížnosti jsou dosti označeny v rozsudku, jejž vynesl soud zemský v Praze
4. listopadu 1785, a kterýž byl pak v celosti potvrzen soudem appellačním a v tom potvrzení opakován
v tato slova:
Copia de praes. 6. Jul. 1786.
Das kais. kgl. böhmische Appellationsgericht hat befunden, das in der Rechtssache
des kgl. Kammerprocuratoris in Vertretung deren Herrschaft-Leutomischler Freisassen Klägern
eines, wider die Leutomischler Obrigkeit Herrn Georg Christian Grafen von Waldstein-
Wartenberg Beklagten andern Theils, wegen verschiedenen Bedrückungen mit Geldgaben und
Roboten dieser Freisassen, von denen kgl. Landrechten untern Dato den 4. Novembris vorigen
1785. Jahres in Absätzen gefällte Urtheil,
