| [1] |
12 D. XXII. Bódy selskć a instrukce hospodářské:
|
|---|
| [2] |
pokutován býti; naproti tomu ale mó v takových případech, kde se o náhradě ně-
|
|---|
| [3] |
saké, buďto vrchnosti neb někomu jinému, učiněné škody jedná, povinné a slušné
|
|---|
| [4] |
vynahražení své místo míti, však ale jen tehdáž, když ta škoda dříve s přitažením
|
|---|
| [5] |
takových cenitelův, kteří ani jedné, ani druhé straně nenadržují, náležitě vyšetřená
|
|---|
| [6] |
a vyzdvižená bude, a když vyřknutí nějakého takového vynahražení u krajskyho
|
|---|
| [7] |
ouřadu rovně tak, jakž v pátým článku strany trestu nařízeno jest, do protokollu
|
|---|
| [8] |
vyslejchání a trestání se tejkajícího, s všemi okolostojičnostmi vtažené bude.
|
|---|
| [9] |
Za dvanácté: Jakož jsme my tedy sobě pevně a neproměnitedlně umínili,
|
|---|
| [10] |
k zachování dokonalýho řádu a všeobecnýho prospěchu nevyhnutedlné zapotiebné
|
|---|
| [11] |
poslušenství dle přítomně předepsanýho spůsobu se vší přísností upevniti; tak taky
|
|---|
| [12] |
naproti tomu společným vrchnostem a jejich ouředníkům tudy přísně nařizujeme,
|
|---|
| [13] |
aby poddaným nic neslusného meukládali, nybrz je pti jejich právách a příslu-
|
|---|
| [14] |
šenstvích všemožně hájili. Pročež i taky oné vrchnosti, které by proti lepšímu na-
|
|---|
| [15] |
dání svým poddaným něco takového, k čemu oni zavázáni nejsou, ukládali, nejenom
|
|---|
| [16] |
k udělení dostatečného, poslušnýmu poddanýmu patřícího vynahražení a zadost-
|
|---|
| [17] |
učinění přísně přidržané, nýbrž i také dle povahy okolostojičností k ostrému
|
|---|
| [18] |
odpovídání a trestu potažené býti mají; ku kterýmužto konci mají krajští ouřadové
|
|---|
| [19] |
nejenom každé neslušné jednání neprodleně zameziti a v té příčině vrchnostem
|
|---|
| [20] |
vejstavky délati a jim zasloužilý trest neomylně uložiti, nýbrž i taky našim zemo-
|
|---|
| [21] |
knížecím ouřadům každýho čtvrt léta o tom známost učiniti; též také pořádný
|
|---|
| [22] |
protokolla, v kterých příčiny a skutečné uložení trestu zaznamenané býti musejí,
|
|---|
| [23] |
k nahlídnutí neodkladně odeslati.
|
|---|
| [24] |
Dle čehož se tedy jeden každý jak říditi a trestu vystříhati věděti bude;
|
|---|
| [25] |
naši představení krajští a jiní vyšší ouřadové ale mají toto nařízení za nevyhnu-
|
|---|
| [26] |
tedlné pravidlo držeti a na téhož vyplnění tu nejbedlivější pozornost vynaloziti.
|
|---|
| [27] |
Neb v tom pozůstává naše nejvyšší i přísná vůle a poručení. Dáno v našem
|
|---|
| [28] |
hlavním a sídelním městě Vídní 1. dne měsíce září 1781. Království našich Rím-
|
|---|
| [29] |
ského osmnáctého a dědičných zemských prvního roku.
|
|---|
| [30] |
Josef (L. 5.) Ad Mandatum Sacrae Caes. Regiac
|
|---|
| [31] |
Henricus Comes à Blümegen, Majest. proprium
|
|---|
| [32] |
Reg. Boh. Sup. & A. A. Pr. Canc. Jan Václav z Margeliku.
|
|---|
| [33] |
Jindřich hrabě z Auerspergku.
|
|---|
| [34] |
Josef Maria hrabě z Auerspergku.
|
|---|
| [35] |
Z původní tištěné vyhlášky.
|
|---|
