12 D. XXII. Bódy selskć a instrukce hospodářské:
pokutován býti; naproti tomu ale mó v takových případech, kde se o náhradě ně-
saké, buďto vrchnosti neb někomu jinému, učiněné škody jedná, povinné a slušné
vynahražení své místo míti, však ale jen tehdáž, když ta škoda dříve s přitažením
takových cenitelův, kteří ani jedné, ani druhé straně nenadržují, náležitě vyšetřená
a vyzdvižená bude, a když vyřknutí nějakého takového vynahražení u krajskyho
ouřadu rovně tak, jakž v pátým článku strany trestu nařízeno jest, do protokollu
vyslejchání a trestání se tejkajícího, s všemi okolostojičnostmi vtažené bude.
Za dvanácté: Jakož jsme my tedy sobě pevně a neproměnitedlně umínili,
k zachování dokonalýho řádu a všeobecnýho prospěchu nevyhnutedlné zapotiebné
poslušenství dle přítomně předepsanýho spůsobu se vší přísností upevniti; tak taky
naproti tomu společným vrchnostem a jejich ouředníkům tudy přísně nařizujeme,
aby poddaným nic neslusného meukládali, nybrz je pti jejich právách a příslu-
šenstvích všemožně hájili. Pročež i taky oné vrchnosti, které by proti lepšímu na-
dání svým poddaným něco takového, k čemu oni zavázáni nejsou, ukládali, nejenom
k udělení dostatečného, poslušnýmu poddanýmu patřícího vynahražení a zadost-
učinění přísně přidržané, nýbrž i také dle povahy okolostojičností k ostrému
odpovídání a trestu potažené býti mají; ku kterýmužto konci mají krajští ouřadové
nejenom každé neslušné jednání neprodleně zameziti a v té příčině vrchnostem
vejstavky délati a jim zasloužilý trest neomylně uložiti, nýbrž i taky našim zemo-
knížecím ouřadům každýho čtvrt léta o tom známost učiniti; též také pořádný
protokolla, v kterých příčiny a skutečné uložení trestu zaznamenané býti musejí,
k nahlídnutí neodkladně odeslati.
Dle čehož se tedy jeden každý jak říditi a trestu vystříhati věděti bude;
naši představení krajští a jiní vyšší ouřadové ale mají toto nařízení za nevyhnu-
tedlné pravidlo držeti a na téhož vyplnění tu nejbedlivější pozornost vynaloziti.
Neb v tom pozůstává naše nejvyšší i přísná vůle a poručení. Dáno v našem
hlavním a sídelním městě Vídní 1. dne měsíce září 1781. Království našich Rím-
ského osmnáctého a dědičných zemských prvního roku.
Josef (L. 5.) Ad Mandatum Sacrae Caes. Regiac
Henricus Comes à Blümegen, Majest. proprium
Reg. Boh. Sup. & A. A. Pr. Canc. Jan Václav z Margeliku.
Jindřich hrabě z Auerspergku.
Josef Maria hrabě z Auerspergku.
Z původní tištěné vyhlášky.
