| [1] |
Z roku 1848, 27. srp.—7. září. 715
|
|---|
| [2] |
sněm se ustavil a byl dne 22. července slavně zaliśjen arcikoiżetem Jaucm, natez due 24. ter-
|
|---|
| [3] |
vence počaly se schůze řádné. V prvních 15 řádných schůzích až do 7. srpna rokováno bylo
|
|---|
| [4] |
hlavně o jednacím řádě suěmovny. Hned potom v 16. řádné schůzi dne S. srpna říšský suěm
|
|---|
| [5] |
počal se zabyvati návrhem, jej2 podal némecko-radikálnf poslanec Hans Kudlich ze Slezska
|
|---|
| [6] |
v ten smysl, že robota a vůbec poddanský poměr se všemi z ného vyplývajícími právy a povinnostmi
|
|---|
| [7] |
mají se prohlásiti za zrušeny, s výhradou [vorbehaltlich, tedy s odkladem) otázky, zdali a jak má
|
|---|
| [8] |
se za to dáti náhrada. Veliká reforma, kterou návrh Kudlichův těmi slovy naznačil, ale ne-
|
|---|
| [9] |
definoval, byla tehdáž všeobecně uznávána za nejnalehavější potřebu, které nastalý ruch svobody
|
|---|
| [10] |
musel vyhovéti; dokladem toho uznání a té snahy jest také březnová petice Pražská, sepsaná
|
|---|
| [11] |
a vyložená Braunerem, zvlášté pak jednání sněmu moravského (viz zde str. 704—708). Hlavní
|
|---|
| [12] |
zásluhu o vypracování vhodného k tomu zákona v říšském sněmu zjednal si Solnohradský
|
|---|
| [13] |
poslanec Josef Lasser, jenž ze směsice různých návrhů a mínění, jež se vyrojily během dlouhého
|
|---|
| [14] |
rokování, vybral, přesně formuloval a v logický pořádek sestavil zásadné otázky, o nichž pak
|
|---|
| [15] |
říšský sněm hlasováním rozhodoval, a z těch rozhodnutí sestavila se osnova zákona. Jednání
|
|---|
| [16] |
zaujalo 24 schůzí sněmovních ; v 39. řádné schůzi duc 7. září 1848 byl zákon odhlasován
|
|---|
| [17] |
a ještě téhož due od císaře Ferdinanda potvrzen; vyhlášen byl ve formě císařského patentu.
|
|---|
| [18] |
Zákon tento vypracovati byla úloha co do obsabu i co do formy nesnadná; ba ne-
|
|---|
| [19] |
snadno bylo i preloZiti jej z německého originálu do češtiny, ježto obsahoval stručná ustanovení
|
|---|
| [20] |
pro všechny země, jejichz soubrn později dostal přezdívku Cislajtanie aneb Pfedlitavsko,
|
|---|
| [21] |
i musel upraviti také právní poměry, jakých nebylo v Čechách ani v Moravě, ač byly v jiných
|
|---|
| [22] |
některých zemích, a o kterých se tudy před tím nikdy českou řečí nemluvilo a nepsalo. Uvádím
|
|---|
| [23] |
ten zákon v obojím znění, napřed v německém, jež vzato jest z Provinzialgesetzsammlung des
|
|---|
| [24] |
Königreichs Böhmen für das Jabr 1848, Dd NXX. str. 545—547. České gubernium vyhlásilo
|
|---|
| [25] |
patent o veliké reformě se suchým doprovodem tohoto znění, jež se najde ve jmenovaném
|
|---|
| [26] |
svazku PGS, str. 544 pod číslem 235:
|
|---|
| [27] |
In der Nebenlage wird dem 9c das mit hobem Ministerialerlasse [des Merrn Ministers des Tnnern’
|
|---|
| [28] |
pozn. red. PGS) vom 9. September 1. J. Z 2185 herabgelangte a. li. Patent vom 7. September ]. J., die Aul-
|
|---|
| [29] |
hebung des Unterthünigkeitsbandes und die Entlastung des bäuerlichen Besitzes betreffend, zur Wissenschaft
|
|---|
| [30] |
und schleunigen Kundmachung bekannt gemacht, — Gub, Dekret vom 12. Sept. 1848 G. Z. 49034 an alle Subor-
|
|---|
| [31] |
dinirten, und Zuschriften an alle koordinirten Behórden, daon durch das Amtsblatt der Prager deutschen und
|
|---|
| [32] |
Löhmischen Zeitung bekannt gemacht.
|
|---|
| [33] |
Cesky text patentu otiskuje se zde podle tisku Jana M. Cerného v Boji za právo 1893
|
|---|
| [34] |
str. 381. Jest to nejspíš úřední překlad z roku 1848; slovo za slovem stejně (i s chybnou
|
|---|
| [35] |
číslicí 6 v $ 8 c) jest otištěn také v Moravských Novinách z 15. září 1588 è. 212. Ale ten
|
|---|
| [36] |
překlad Jeckde nedost přiléhá k originálu německému. Pročež k některým výrazům nebo
|
|---|
| [37] |
rčením méně vhodným přidal jsem do hranatých závorek slova jiná, jimiž míním zevrubněji
|
|---|
| [38] |
tlumočiti smysl německého originálu.
|
|---|
| [39] |
Wir Ferdinand der Irste, konstitu- My. Ferdinand. První, konstituční
|
|---|
| [40] |
zioneller Kaiser von Osterreich; Kônig von | císař: Rakouský, král Uherský a Český
|
|---|
| [41] |
Hugarn und Bóhmen, dieses Namens der | toho jména Paty, król Lombardsky a Be-
|
|---|
| [42] |
Fünfte, König der Lombardei und Venedigs. | nátsky, Dalmatsky, Chorvatsky, Slavonsky,
|
|---|
| [43] |
von Dalmazien, Kroazien, Slavonien, Ga- | Haliésky, Lodomersky a Ilirsky; arci-
|
|---|
| [44] |
Jizien, Lodomerien und Illirien, Erzherzog | kníze Rakouský; vévoda Lotrinský, Salz-
|
|---|
| [45] |
90*
|
|---|
