Z roku 1848, 27. srp.—7. září. 715
sněm se ustavil a byl dne 22. července slavně zaliśjen arcikoiżetem Jaucm, natez due 24. ter-
vence počaly se schůze řádné. V prvních 15 řádných schůzích až do 7. srpna rokováno bylo
hlavně o jednacím řádě suěmovny. Hned potom v 16. řádné schůzi dne S. srpna říšský suěm
počal se zabyvati návrhem, jej2 podal némecko-radikálnf poslanec Hans Kudlich ze Slezska
v ten smysl, že robota a vůbec poddanský poměr se všemi z ného vyplývajícími právy a povinnostmi
mají se prohlásiti za zrušeny, s výhradou [vorbehaltlich, tedy s odkladem) otázky, zdali a jak má
se za to dáti náhrada. Veliká reforma, kterou návrh Kudlichův těmi slovy naznačil, ale ne-
definoval, byla tehdáž všeobecně uznávána za nejnalehavější potřebu, které nastalý ruch svobody
musel vyhovéti; dokladem toho uznání a té snahy jest také březnová petice Pražská, sepsaná
a vyložená Braunerem, zvlášté pak jednání sněmu moravského (viz zde str. 704—708). Hlavní
zásluhu o vypracování vhodného k tomu zákona v říšském sněmu zjednal si Solnohradský
poslanec Josef Lasser, jenž ze směsice různých návrhů a mínění, jež se vyrojily během dlouhého
rokování, vybral, přesně formuloval a v logický pořádek sestavil zásadné otázky, o nichž pak
říšský sněm hlasováním rozhodoval, a z těch rozhodnutí sestavila se osnova zákona. Jednání
zaujalo 24 schůzí sněmovních ; v 39. řádné schůzi duc 7. září 1848 byl zákon odhlasován
a ještě téhož due od císaře Ferdinanda potvrzen; vyhlášen byl ve formě císařského patentu.
Zákon tento vypracovati byla úloha co do obsabu i co do formy nesnadná; ba ne-
snadno bylo i preloZiti jej z německého originálu do češtiny, ježto obsahoval stručná ustanovení
pro všechny země, jejichz soubrn později dostal přezdívku Cislajtanie aneb Pfedlitavsko,
i musel upraviti také právní poměry, jakých nebylo v Čechách ani v Moravě, ač byly v jiných
některých zemích, a o kterých se tudy před tím nikdy českou řečí nemluvilo a nepsalo. Uvádím
ten zákon v obojím znění, napřed v německém, jež vzato jest z Provinzialgesetzsammlung des
Königreichs Böhmen für das Jabr 1848, Dd NXX. str. 545—547. České gubernium vyhlásilo
patent o veliké reformě se suchým doprovodem tohoto znění, jež se najde ve jmenovaném
svazku PGS, str. 544 pod číslem 235:
In der Nebenlage wird dem 9c das mit hobem Ministerialerlasse [des Merrn Ministers des Tnnern’
pozn. red. PGS) vom 9. September 1. J. Z 2185 herabgelangte a. li. Patent vom 7. September ]. J., die Aul-
hebung des Unterthünigkeitsbandes und die Entlastung des bäuerlichen Besitzes betreffend, zur Wissenschaft
und schleunigen Kundmachung bekannt gemacht, — Gub, Dekret vom 12. Sept. 1848 G. Z. 49034 an alle Subor-
dinirten, und Zuschriften an alle koordinirten Behórden, daon durch das Amtsblatt der Prager deutschen und
Löhmischen Zeitung bekannt gemacht.
Cesky text patentu otiskuje se zde podle tisku Jana M. Cerného v Boji za právo 1893
str. 381. Jest to nejspíš úřední překlad z roku 1848; slovo za slovem stejně (i s chybnou
číslicí 6 v $ 8 c) jest otištěn také v Moravských Novinách z 15. září 1588 è. 212. Ale ten
překlad Jeckde nedost přiléhá k originálu německému. Pročež k některým výrazům nebo
rčením méně vhodným přidal jsem do hranatých závorek slova jiná, jimiž míním zevrubněji
tlumočiti smysl německého originálu.
Wir Ferdinand der Irste, konstitu- My. Ferdinand. První, konstituční
zioneller Kaiser von Osterreich; Kônig von | císař: Rakouský, král Uherský a Český
Hugarn und Bóhmen, dieses Namens der | toho jména Paty, król Lombardsky a Be-
Fünfte, König der Lombardei und Venedigs. | nátsky, Dalmatsky, Chorvatsky, Slavonsky,
von Dalmazien, Kroazien, Slavonien, Ga- | Haliésky, Lodomersky a Ilirsky; arci-
Jizien, Lodomerien und Illirien, Erzherzog | kníze Rakouský; vévoda Lotrinský, Salz-
90*
