[1] |
108 D. XX11. Řády selské a ínshrukce hospoddrské :
|
---|
[2] |
Podle sněmovního zákona císařem stvrzeného desátky na Moravě přestaly se vybírati
|
---|
[3] |
dnem 1. července. Sněm- chtěl opatřiti rychlou náhradu aspoň těm duchovním katolickým,
|
---|
[4] |
jichž příjem zastavením desátků klesl pod nejmenší kongvruu. Pročež v sezeních od 2. do 12.
|
---|
[5] |
září ujednal zatímný zákon, aby z moravského fondu náboženského byly doplněny důchody
|
---|
[6] |
farárüm do 400 zl., a kooperatorům do 200 zl. stříbra. — Ale tato osnova zákona byla za-
|
---|
[7] |
mítnuta dopisem wministerskym z 19. zárí, ohlášeným na sněmu dne 29. září; zároveň sdělen
|
---|
[8] |
byl sněmu ministerský výnos z 26. srpna 1848, kterÿm ministerinm samo doplnilo kongruu
|
---|
[9] |
na 300 zl. těm farářům, jichž důchody klesly ještě níže zastavením desátků. (Str. 164.)
|
---|
[10] |
Větší díl snesení, jež sněm moravský učinil, zůstával nepotvrzen. Pročež sněm dne
|
---|
[11] |
20. prosiuce 1848 se odhodlal poslati do Vidné k mioisteriu ze sebe deputaci, která by žá-
|
---|
[12] |
dala za potvrzení snesení sněmovních vládě předložených. Deputace byla dne 31. prosince
|
---|
[13] |
piijata ministrem vnitra hrabětem Stadionem, kterýž jí odpověděl: „Činnost sněmu smí se
|
---|
[14] |
nyní, kdy autonomie zemí nevstoupila ještě v život, obmezovati na pouhé sbírání materiálů,
|
---|
[15] |
na návrhy a předlohy. Ministerstvo není pro další provisoria v jednotlivých zemích.“ (Str. 222.)
|
---|
[16] |
Tím byla naděje v další zdav sněmování podlomena. Přece však sněm moravský i po-
|
---|
[17] |
tom učinil ještě několik prospěšných návrbů, jako do zásoby. Takž v poslední den svého za-
|
---|
[18] |
sedání 24. ledna 1849 sněm usnesl se podati žádost k ministeriu, aby kontribučenské fondy
|
---|
[19] |
byly odevzdány do samosprávy obcí, jimž náležejí. (Str. 231.)
|
---|
[20] |
|
---|
[21] |
1848, 8. dubna: Z kabinetního listu císaře Ferdinanda 0 soudech, o pod-
|
---|
[22] |
danství, robotě, o náboženství a obcích.
|
---|
[23] |
V týchž dnech, kdy šlechtická petice z Cech dala ve Vídní podnět k vydání patentu
|
---|
[24] |
z 28. března 1848 o brzkém zrušení roboty, obyvatelstvo Pražské obracelo se prosebně k trůnu
|
---|
[25] |
o nařízení mnohých naléhavých oprav ve zřízení státním. K tomu cíli konala se první veřejná
|
---|
[26] |
schůze dne 11. března v tehdejší Svatováclavské lázni na Novém Městě Pražském. Svolána
|
---|
[27] |
byla některými českými demokraty. Doktor práv František Brauner, znatel poddanských po-
|
---|
[28] |
měrů již z dřívějších let na slovo braný, složil k ní několik článků, aby se žádalo o jejich
|
---|
[29] |
splnění. Na dotčené schůzi lidu byly články Braunerovy hned s jásotem přijímány i množeny;
|
---|
[30] |
ke konečné úpravě petice byl ve shromáždění Svatováclavském zvolen výbor, kterýž v nej-
|
---|
[31] |
bližších dnech rozmnožil se na radnici jinými osobami a usnesl se o petici vypracované
|
---|
[32] |
Gablerem, Pinkasem a Trojanem.
|
---|
[33] |
Žádosti uchystané Braunerem ke schůzi Svatováclavské měly 12 článků; původce
|
---|
[34] |
jich uveřejnil je dne 18. brezna v Bohemii, pfidav ke kazdému článku svoje vysvětlení. Pod-
|
---|
[35] |
daných a obcí vesnických týkaly se nejvíce následující tři články:
|
---|
[36] |
6. Uspořádání soudnictví: vyzdvižením privilegovaných soudú, zavedením neodvislých ouřadů a ve-
|
---|
[37] |
|
---|
[38] |
6. Všeobecné vykoupení z roboty a jiných urbárních povinností, vyzdvizení poddanosti, stejné po-
|
---|
[39] |
stavení gruntovní majetnosti z ohledu práv i břemen, bezvýminečná závaznost k stavu vojenskému losovanim,
|
---|
[40] |
a co možná nic delší než čtyrletou službou.
|
---|
[41] |
7. Aby byly zavedeny městské a vesnické obce, a ty aby spravovány byly od svobodné volených
|
---|
[42] |
municipálních a kommunálních ouřadů. Aby zřízeny byly kommunální (obecní) gardy. (Véecky články i s vy-
|
---|
[43] |
světlením Braunerovým najdeš u Černého, Boj za právo str. 12—18.)
|
---|