EN | ES |

Facsimile Lines

1104


< Page >

[1]
108 D. XX11. Řády selské a ínshrukce hospoddrské :

[2]
Podle sněmovního zákona císařem stvrzeného desátky na Moravě přestaly se vybírati
[3]
dnem 1. července. Sněm- chtěl opatřiti rychlou náhradu aspoň těm duchovním katolickým,
[4]
jichž příjem zastavením desátků klesl pod nejmenší kongvruu. Pročež v sezeních od 2. do 12.
[5]
září ujednal zatímný zákon, aby z moravského fondu náboženského byly doplněny důchody
[6]
farárüm do 400 zl., a kooperatorům do 200 zl. stříbra. Ale tato osnova zákona byla za-
[7]
mítnuta dopisem wministerskym z 19. zárí, ohlášeným na sněmu dne 29. září; zároveň sdělen
[8]
byl sněmu ministerský výnos z 26. srpna 1848, kterÿm ministerinm samo doplnilo kongruu
[9]
na 300 zl. těm farářům, jichž důchody klesly ještě níže zastavením desátků. (Str. 164.)

[10]
Větší díl snesení, jež sněm moravský učinil, zůstával nepotvrzen. Pročež sněm dne
[11]
20. prosiuce 1848 se odhodlal poslati do Vidné k mioisteriu ze sebe deputaci, která by žá-
[12]
dala za potvrzení snesení sněmovních vládě předložených. Deputace byla dne 31. prosince
[13]
piijata ministrem vnitra hrabětem Stadionem, kterýž odpověděl: Činnost sněmu smí se
[14]
nyní, kdy autonomie zemí nevstoupila ještě v život, obmezovati na pouhé sbírání materiálů,
[15]
na návrhy a předlohy. Ministerstvo není pro další provisoria v jednotlivých zemích. (Str. 222.)

[16]
Tím byla naděje v další zdav sněmování podlomena. Přece však sněm moravský i po-
[17]
tom učinil ještě několik prospěšných návrbů, jako do zásoby. Takž v poslední den svého za-
[18]
sedání 24. ledna 1849 sněm usnesl se podati žádost k ministeriu, aby kontribučenské fondy
[19]
byly odevzdány do samosprávy obcí, jimž náležejí. (Str. 231.)

[20]
1192.

[21]
1848, 8. dubna: Z kabinetního listu císaře Ferdinanda 0 soudech, o pod-
[22]
danství, robotě, o náboženství a obcích.

[23]
V týchž dnech, kdy šlechtická petice z Cech dala ve Vídní podnět k vydání patentu
[24]
z 28. března 1848 o brzkém zrušení roboty, obyvatelstvo Pražské obracelo se prosebně k trůnu
[25]
o nařízení mnohých naléhavých oprav ve zřízení státním. K tomu cíli konala se první veřejná
[26]
schůze dne 11. března v tehdejší Svatováclavské lázni na Novém Městě Pražském. Svolána
[27]
byla některými českými demokraty. Doktor práv František Brauner, znatel poddanských po-
[28]
měrů již z dřívějších let na slovo braný, složil k několik článků, aby se žádalo o jejich
[29]
splnění. Na dotčené schůzi lidu byly články Braunerovy hned s jásotem přijímány i množeny;
[30]
ke konečné úpravě petice byl ve shromáždění Svatováclavském zvolen výbor, kterýž v nej-
[31]
bližších dnech rozmnožil se na radnici jinými osobami a usnesl se o petici vypracované
[32]
Gablerem, Pinkasem a Trojanem.

[33]
Žádosti uchystané Braunerem ke schůzi Svatováclavské měly 12 článků; původce
[34]
jich uveřejnil je dne 18. brezna v Bohemii, pfidav ke kazdému článku svoje vysvětlení. Pod-
[35]
daných a obcí vesnických týkaly se nejvíce následující tři články:

[36]
6. Uspořádání soudnictví: vyzdvižením privilegovaných soudú, zavedením neodvislých ouřadů a ve-
[37]
řejným oustním jednáním.

[38]
6. Všeobecné vykoupení z roboty a jiných urbárních povinností, vyzdvizení poddanosti, stejné po-
[39]
stavení gruntovní majetnosti z ohledu práv i břemen, bezvýminečná závaznost k stavu vojenskému losovanim,
[40]
a co možná nic delší než čtyrletou službou.

[41]
7. Aby byly zavedeny městské a vesnické obce, a ty aby spravovány byly od svobodné volených

[42]
municipálních a kommunálních ouřadů. Aby zřízeny byly kommunální (obecní) gardy. (Véecky články i s vy-
[43]
světlením Braunerovým najdeš u Černého, Boj za právo str. 12—18.)


Text viewFacsimile