108 D. XX11. Řády selské a ínshrukce hospoddrské :
Podle sněmovního zákona císařem stvrzeného desátky na Moravě přestaly se vybírati
dnem 1. července. Sněm- chtěl opatřiti rychlou náhradu aspoň těm duchovním katolickým,
jichž příjem zastavením desátků klesl pod nejmenší kongvruu. Pročež v sezeních od 2. do 12.
září ujednal zatímný zákon, aby z moravského fondu náboženského byly doplněny důchody
farárüm do 400 zl., a kooperatorům do 200 zl. stříbra. — Ale tato osnova zákona byla za-
mítnuta dopisem wministerskym z 19. zárí, ohlášeným na sněmu dne 29. září; zároveň sdělen
byl sněmu ministerský výnos z 26. srpna 1848, kterÿm ministerinm samo doplnilo kongruu
na 300 zl. těm farářům, jichž důchody klesly ještě níže zastavením desátků. (Str. 164.)
Větší díl snesení, jež sněm moravský učinil, zůstával nepotvrzen. Pročež sněm dne
20. prosiuce 1848 se odhodlal poslati do Vidné k mioisteriu ze sebe deputaci, která by žá-
dala za potvrzení snesení sněmovních vládě předložených. Deputace byla dne 31. prosince
piijata ministrem vnitra hrabětem Stadionem, kterýž jí odpověděl: „Činnost sněmu smí se
nyní, kdy autonomie zemí nevstoupila ještě v život, obmezovati na pouhé sbírání materiálů,
na návrhy a předlohy. Ministerstvo není pro další provisoria v jednotlivých zemích.“ (Str. 222.)
Tím byla naděje v další zdav sněmování podlomena. Přece však sněm moravský i po-
tom učinil ještě několik prospěšných návrbů, jako do zásoby. Takž v poslední den svého za-
sedání 24. ledna 1849 sněm usnesl se podati žádost k ministeriu, aby kontribučenské fondy
byly odevzdány do samosprávy obcí, jimž náležejí. (Str. 231.)
1192.
1848, 8. dubna: Z kabinetního listu císaře Ferdinanda 0 soudech, o pod-
danství, robotě, o náboženství a obcích.
V týchž dnech, kdy šlechtická petice z Cech dala ve Vídní podnět k vydání patentu
z 28. března 1848 o brzkém zrušení roboty, obyvatelstvo Pražské obracelo se prosebně k trůnu
o nařízení mnohých naléhavých oprav ve zřízení státním. K tomu cíli konala se první veřejná
schůze dne 11. března v tehdejší Svatováclavské lázni na Novém Městě Pražském. Svolána
byla některými českými demokraty. Doktor práv František Brauner, znatel poddanských po-
měrů již z dřívějších let na slovo braný, složil k ní několik článků, aby se žádalo o jejich
splnění. Na dotčené schůzi lidu byly články Braunerovy hned s jásotem přijímány i množeny;
ke konečné úpravě petice byl ve shromáždění Svatováclavském zvolen výbor, kterýž v nej-
bližších dnech rozmnožil se na radnici jinými osobami a usnesl se o petici vypracované
Gablerem, Pinkasem a Trojanem.
Žádosti uchystané Braunerem ke schůzi Svatováclavské měly 12 článků; původce
jich uveřejnil je dne 18. brezna v Bohemii, pfidav ke kazdému článku svoje vysvětlení. Pod-
daných a obcí vesnických týkaly se nejvíce následující tři články:
6. Uspořádání soudnictví: vyzdvižením privilegovaných soudú, zavedením neodvislých ouřadů a ve-
řejným oustním jednáním.
6. Všeobecné vykoupení z roboty a jiných urbárních povinností, vyzdvizení poddanosti, stejné po-
stavení gruntovní majetnosti z ohledu práv i břemen, bezvýminečná závaznost k stavu vojenskému losovanim,
a co možná nic delší než čtyrletou službou.
7. Aby byly zavedeny městské a vesnické obce, a ty aby spravovány byly od svobodné volených
municipálních a kommunálních ouřadů. Aby zřízeny byly kommunální (obecní) gardy. (Véecky články i s vy-
světlením Braunerovým najdeš u Černého, Boj za právo str. 12—18.)
