| [1] |
Moravské sněmování o věcech selských 1848, 30. br.—1849, 24. led. 707
|
|---|
| [2] |
říšskému za účelem sjednorení se o zákonu, jenž má v té příčině býti vydán. Proto ať sněm
|
|---|
| [3] |
moravský upraví zákon o podrobnějším způsobu vyvazení, o čemž byl ujednal jenom všeobecné
|
|---|
| [4] |
zásady, a pošle pak osnovu zákona císaři. (Str. 145.)
|
|---|
| [5] |
V témž sezení dne 30. června sněm učinil další snesení:
|
|---|
| [6] |
Dnem 1. července 1848 přestávají na Moravě:
|
|---|
| [7] |
1. Všecky vzájemné dávky*) naturální jakéhokoliv jmena, zakládající se a) na
|
|---|
| [8] |
poméru poddanském, b) na poměru vrchnostenské ochrany. *) Gegenleistungen.
|
|---|
| [9] |
2. Naturální práce a naturální dávky ze smluv robotních, desátkovych, vy-
|
|---|
| [10] |
kupních a vyměňovacích, ať se jmenují roboty, dny mzdy anch jinak.
|
|---|
| [11] |
3. Má-li vůbec, a za které z těchto naturálních dávek a prací býti dána
|
|---|
| [12] |
náhrada, a jaká náhrada. o tom ať komise učiní sněmu návrhy.
|
|---|
| [13] |
Vrehnosti mély podati vykazy 0 naturálních a peněžních dávkách rustikalistů ze svazku
|
|---|
| [14] |
poddanského, též o vzájemných dávkách měst ochranných a vrchností z poměru vrchnostenské
|
|---|
| [15] |
ochrany; též se měly snému předložití opisy robotních smluv vyměňovacích (aboličních) a vý-
|
|---|
| [16] |
kazy, v jakých cenách počítaly se roboty a práce, když se přeměňovaly v činže nebo dávky.
|
|---|
| [17] |
Usněsení uvedené zde pod č. 1. a 2., že dnem 1. července přestávají naturální dávky
|
|---|
| [18] |
vzájemné i dávky a práce ustanovené smlouvami aboličními, stalo se zákonem, jsouc potvrzeno
|
|---|
| [19] |
císařem dne 8. července, což bylo ve sněmu ohlášeno dne 14. července ministerským dopisem
|
|---|
| [20] |
z 11. července. (Str. 145—0.)
|
|---|
| [21] |
Velkym nesouzvukem skončilo se sněmovní jednání dne 19. a 20. července o náhradách,
|
|---|
| [22] |
jakými měly se vykoupiti desátky obilné i vinné. Komise sněmovní navrhla určité způsoby,
|
|---|
| [23] |
kterak by se vypočetla skutečná hodnota rozličných desátků; o to nebylo sporu. Ale komise
|
|---|
| [24] |
navrhovala při pravých desátcích, které záležely v několikáté částce plodin, aby z vypočtené
|
|---|
| [25] |
ceny srazilo se při desátku obilném 30 procent, při desátku vinném 60 procent, a zbytek że
|
|---|
| [26] |
učiní roční hodnotu desátku, která má býti nahrazena. Velkostatkáři nechtěli svoliti, aby z vy-
|
|---|
| [27] |
počteného čistého výnosu desátku něco se sráželo, dokonce tak mnoho ze sta. Ale většina
|
|---|
| [28] |
sněmovní šla na prospěch povinníků ještě dále, než komise; hlasováním bylo rozhodnuto, že
|
|---|
| [29] |
při desátku obilném má se srážeti 60 procent (tak chtělo 95 hlasů proti 86), a při desátku
|
|---|
| [30] |
vinném 80 procent (104 hlasy proti 42). Při desátcích nevlastně tak řečených, které se
|
|---|
| [31] |
odváděly v určitém množství, byla 7 hrubého výnosu rcčního odhlasována srážka 50 procent
|
|---|
| [32] |
(95 hlasy proti 53), a pri desátcích odvádénych v snopech srážka 60 procent (85 hlasy proti
|
|---|
| [33] |
63). — Osnova zákona toho způsobu o náhradách za desátky byla poslána ministeriu, aby jí
|
|---|
| [34] |
vymohlo císařské schválení; ale v odpověď přišel ministerský dopis z 10. srpna 1848, jenž
|
|---|
| [35] |
snómu oznamoval, že jednání sněmovní o náhradě za zrušené desátky bylo odevzdáno sněmu
|
|---|
| [36] |
říšskému, poněvadž prý konečné upravení všech urbariálních poměrů náleží moci zákonodárné.
|
|---|
| [37] |
|
|---|
| [38] |
Dne 19. srpna sněm usnesl se o prozatimnóm zákonu honebnim pro Moravu. Podle
|
|---|
| [39] |
toho zákona přestalo týmž dnem právo provozovati myslivost na cizí půdě. Každému, kdo má
|
|---|
| [40] |
nejméně 200 jiter souvislých pozemků, přiznáno právo honby na nich, též obcím na pozemcích
|
|---|
| [41] |
v mezích obce. — Tento zatímný honební zákon byl schválen ministerským dopisem, daným
|
|---|
| [42] |
ve Vídni 23. srpna 1848. (Str. 156-7.)
|
|---|
| [43] |
89*
|
|---|
