Moravské sněmování o věcech selských 1848, 30. br.—1849, 24. led. 707
říšskému za účelem sjednorení se o zákonu, jenž má v té příčině býti vydán. Proto ať sněm
moravský upraví zákon o podrobnějším způsobu vyvazení, o čemž byl ujednal jenom všeobecné
zásady, a pošle pak osnovu zákona císaři. (Str. 145.)
V témž sezení dne 30. června sněm učinil další snesení:
Dnem 1. července 1848 přestávají na Moravě:
1. Všecky vzájemné dávky*) naturální jakéhokoliv jmena, zakládající se a) na
poméru poddanském, b) na poměru vrchnostenské ochrany. *) Gegenleistungen.
2. Naturální práce a naturální dávky ze smluv robotních, desátkovych, vy-
kupních a vyměňovacích, ať se jmenují roboty, dny mzdy anch jinak.
3. Má-li vůbec, a za které z těchto naturálních dávek a prací býti dána
náhrada, a jaká náhrada. o tom ať komise učiní sněmu návrhy.
Vrehnosti mély podati vykazy 0 naturálních a peněžních dávkách rustikalistů ze svazku
poddanského, též o vzájemných dávkách měst ochranných a vrchností z poměru vrchnostenské
ochrany; též se měly snému předložití opisy robotních smluv vyměňovacích (aboličních) a vý-
kazy, v jakých cenách počítaly se roboty a práce, když se přeměňovaly v činže nebo dávky.
Usněsení uvedené zde pod č. 1. a 2., že dnem 1. července přestávají naturální dávky
vzájemné i dávky a práce ustanovené smlouvami aboličními, stalo se zákonem, jsouc potvrzeno
císařem dne 8. července, což bylo ve sněmu ohlášeno dne 14. července ministerským dopisem
z 11. července. (Str. 145—0.)
Velkym nesouzvukem skončilo se sněmovní jednání dne 19. a 20. července o náhradách,
jakými měly se vykoupiti desátky obilné i vinné. Komise sněmovní navrhla určité způsoby,
kterak by se vypočetla skutečná hodnota rozličných desátků; o to nebylo sporu. Ale komise
navrhovala při pravých desátcích, které záležely v několikáté částce plodin, aby z vypočtené
ceny srazilo se při desátku obilném 30 procent, při desátku vinném 60 procent, a zbytek że
učiní roční hodnotu desátku, která má býti nahrazena. Velkostatkáři nechtěli svoliti, aby z vy-
počteného čistého výnosu desátku něco se sráželo, dokonce tak mnoho ze sta. Ale většina
sněmovní šla na prospěch povinníků ještě dále, než komise; hlasováním bylo rozhodnuto, že
při desátku obilném má se srážeti 60 procent (tak chtělo 95 hlasů proti 86), a při desátku
vinném 80 procent (104 hlasy proti 42). Při desátcích nevlastně tak řečených, které se
odváděly v určitém množství, byla 7 hrubého výnosu rcčního odhlasována srážka 50 procent
(95 hlasy proti 53), a pri desátcích odvádénych v snopech srážka 60 procent (85 hlasy proti
63). — Osnova zákona toho způsobu o náhradách za desátky byla poslána ministeriu, aby jí
vymohlo císařské schválení; ale v odpověď přišel ministerský dopis z 10. srpna 1848, jenž
snómu oznamoval, že jednání sněmovní o náhradě za zrušené desátky bylo odevzdáno sněmu
říšskému, poněvadž prý konečné upravení všech urbariálních poměrů náleží moci zákonodárné.
(Str. 146-7.)
Dne 19. srpna sněm usnesl se o prozatimnóm zákonu honebnim pro Moravu. Podle
toho zákona přestalo týmž dnem právo provozovati myslivost na cizí půdě. Každému, kdo má
nejméně 200 jiter souvislých pozemků, přiznáno právo honby na nich, též obcím na pozemcích
v mezích obce. — Tento zatímný honební zákon byl schválen ministerským dopisem, daným
ve Vídni 23. srpna 1848. (Str. 156-7.)
89*
