EN | ES |

Facsimile Lines

1104


< Page >

[1]
608 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské:

[2]
svými; jeden z nich měl na 3 místech úhrnem rovných 14 korců rolí, ostatních 5 drželi každý
[3]
po 13 stryśich 2 vertelich a 1 ćtvrtci poli na jedn un, dvou, tiech na čtyřech místech. Mezi
[4]
posledními byl kantor Lukáš; ten užíval dříve o 2'/, korce vice, ale musel je pustiti jinému,
[5]
aby měl zárovno s jinými. Jeden chalupník měl tedy na budoucno přiděleno o 1 věrtel a 3
[6]
čtvrtce rolí více, než ostatních pět chalupníků, což se vysvětlovalo nebo omlouvalo poznámkou,
[7]
že něco horší . Všech 6 držitelů zádušních pozemků měli dohromady 81 strych a 3 věrtele
[8]
poli. Krom roli każdy chalupnik držel jeden nebo dva kousky luk, tak że każdy moll
[9]
kliditi jeden vozík sena, všichni úhrnem 6 vozíků. Některé kusy luk sluly na Krsovsku; jen
[10]
v tom názvu polohy zachovalo se jmeno byvalé tam staré vesnice Kvsovic. Tehdáž byl pánem
[11]
panství Pečeckého hrabě Karel Breda, jenž je koupil r. 1713 od hraběte Fr. A. Trautmans-
[12]
dorfa. Breda by byl tam i na jiných panstvích u svých poddaných rád odstranil nestejnosti ve
[13]
výměře pozemků. (Srovnej v . XXIV. 152—4.) Zdali ustejnění nařízené od něho na záduš-
[14]
ních pozemcích u sv. Jana bylo skutečně provedeno, není patrno; jistě dlouho netrvalo.

[15]
Také v pozdějších časích přibývalo domů u kostela sv. Jana; určitěji byly to domky,
[16]
ne chalupy; stavěly se vesměs na půdě zádušní, nikoli na půdě panské. V Schallerově topo-
[17]
grafii kraje Cislavskébo (str. 238) na sklonku 18. véku udáno jest 15 domovních čísel ve
[18]
Svatém Janě (St. Johanuesdorf), Sommer v první polovici 19. věku zná tam 23 domů. Ves tedy
[19]
vzrůstala. Celá stála na zádušní půdě; v tom byla celá jednostejná, ale ne v ostatních právech.
[20]
Šest oněch chalup, jež známe již z roku 1722, bylo mezi sebou spojeno zvláštními svazky,
[21]
jmenovité pastviskem; ale úplná rovnost majetku, které chtél hr. Breda, wezi nimi se ne-
[22]
zachovala.

[23]
Jaké byly pravní poměry všech šesti zádušních chalupníků k nemovitostem od nich
[24]
užívaným a k vrchnímu vlastníkovi, dovídáme se z nájemní smlouvy, kterou dne 30. září 1796
[25]
uzavřel Svatojanský občan Jakub Buka se zádušním představenstvem panství Pečeckého; po-
[26]
dávám z hlavní obsah, (celou smlouvu hodlám vydati v dodavcích ve XXIX. díle .). Jaku-
[27]
bovi Bukovi pronajímá se chalupa č. p. 4, náležející kostelu sv. Jana, s pozemky, jichž výměra
[28]
jest pfiblizné 5'/, jitra poli a '/, jitra zahrady a luk, na 18 let, za zvýšenou roční dinzi 16 zl.,
[29]
která se platí do zádušní pokladny Svatojanské; Buka sám platit zeměpanské daně a jiné
[30]
povinnosti, a chalupu opravovati rovněž ze svého; faráři Nebovidskému měl ročně odváděti
[31]
8 strychy ovsa, farskou louku u Sv. Jana společně s ostatnímí 5 chalupníky zdarma sekati,
[32]
seno do Nebovid zavázeti, a faráři ve žních ručně 3 dni robotovati; duchovnímu správci u sv.
[33]
Anuy (v Sudéjové) měl dávati ročně 2 mírky ovsa a 12 kr. hotových peněz. Zádušní správa
[34]
Bukovi a ostatním chalupníkům ponechává k pastvě na čas toho nájmu pastvinu, která náleží
[35]
kostelu sv. Jana a plochy 19 jiter 576 čt. sáhů, ale musejí z společně platiti daně
[36]
a jiné dávky., Kdyby pachtýř správně neplatil, odejme se mu chalupa i s pozemky. Nájemní
[37]
smlouva byla pak 9. května 1797 stvrzena guberniem.

[38]
Tento dočasný nájem musel někdy později býti obnoven nebo prodloužen, a to u všech
[39]
chalupníků Svatojanských. Konečně chalupnické živnosti byly se svolením úřadů od záduší
[40]
prodány uživatelům k dědičnému vlastnictví; ale pod činži emfiteutickou. То se stalo opět -
[41]
roveň u všech šesti chalupníků Svatojanských. Smlouva o to uzavřená v Pečkách 10. února
[42]
1830 otiskuje se zde z knihy pozemkové celá.

[43]
(30 kr. Stpl.) Zápis Jan a Barbora Marhan manželů na zádušní chalupnickou
[44]
živnost Nr. C. 1. ve vsi Sv. Jana. [Na okraji:] Erste Verschreibung.


Text viewFacsimile