| [1] |
Obnova vsi Krsovic na záduší do 1830, 10. ún. 607
|
|---|
| [2] |
louky, z toho obojího platí ročně po 17 kr., učinilo by za 6 let 1 zl. 45 kr. — 4. Kus lesa
|
|---|
| [3] |
hned za kostelem asi za jeden leč, naproti rybníku zádušnímu na pravé straně kostela od
|
|---|
| [4] |
jedny hluboký cesty, jedlový les za 40 záhonů na šíř a dvoje hony na dýl. — 5. Rybník
|
|---|
| [5] |
zádušní. Z toho dvýho žádný nic neplatí; také se nevi, co se z toho platiti má. — Vrchnosti '
|
|---|
| [6] |
náleží se o to starost a póći miti.* — Třetí účet, snad od r. 1662, obsahuje jenom běžné
|
|---|
| [7] |
příjmy a výdaje. Střechu na kostele pokrývali šindelem, ale kostel svému účelu nemohl valné
|
|---|
| [8] |
sloužiti; r. 1639 oznámil kostelník, že stříbrný kalich, patenu, lžíčku, roucha bohoslužebná,
|
|---|
| [9] |
všeho 23 kusů, „Její Milost na Pečkách míti ráčí“; a r. 1656 hejtman se dověděl od lidí, že
|
|---|
| [10] |
ty věci byly od držitele panství p. Justa [Jošta] Gebharta [1635— 1654] vzaty do Prahy a tam
|
|---|
| [11] |
uebo někde jinde za ním zůstávají.
|
|---|
| [12] |
Roku 1654 koupil panství Pečecké hrabě Jan Fridrich z Trautmansdorfa, dobrý ho-
|
|---|
| [13] |
spodář. Na zádušních pozemcích kostela sv. Jana počali se lidé znova usazovati; do roku 1697
|
|---|
| [14] |
byly tam vystavěny 4 chalupy. První Pečecký pán z hrabat Trautmansdorfů zemřel 4. února
|
|---|
| [15] |
1696, byv o měsíc dříve raněn mrtvicí. Dal na jevo svou poslední vůli jen posuńky; dle ní
|
|---|
| [16] |
jeho manželka Maria Eleonora Klara stala se vrchní poručnicí nad 5 syny a 4 dcerami. Vedle
|
|---|
| [17] |
nl poruénikoval r. 1696 —1700 švakr nebožtíkúv, Jan Václav hrabě ze Šternberka. Z té poru-
|
|---|
| [18] |
čenské doby jsou dva vrchnostenské dekrety, jimiž poněkud upravily se právní poměry ve vsi
|
|---|
| [19] |
nově vznikající u kostela sv. Jana.
|
|---|
| [20] |
Poručník hrabě Šternberk přezvěděl, jakž praví v dekretě daném na hrabě Šternberku
|
|---|
| [21] |
n. S. dne 23. prosince 1697, že polností náležejících ke kostelu Kralickému bez číkoli pře-
|
|---|
| [22] |
kážky byla užívala vrchnost k svému bývalému Kralickému dvoru, [r. 1670 proměněn byl ve
|
|---|
| [23] |
ves nazvanou Kraličky|, ale že se neví, platila-li z nich ke kostelu nějakou činži; poručník .
|
|---|
| [24] |
tím dekretem ustanovuje, že příště užitek ze zádušních chalup má jíti ke kostelu Kralickému,
|
|---|
| [25] |
úročníci pak na nich sedící že jsou nevolnými poddanými vrchnosti Pečecké, kteráž je béře
|
|---|
| [26] |
do své ochrany a dovoluje jim užívati pastviny, kterou si počítala za svou vlastní ; za to měli
|
|---|
| [27] |
ti lidé platiti vrchnosti úrok a robotovati ve žních, neřečeno kolik.
|
|---|
| [28] |
Tehdáž farář Nebovidský jmenem Lukáš Staropražský, jakožto správce Kralického
|
|---|
| [29] |
filialního kostela sv. Jana, stěžoval si u vrchnosti, že poddaní bez práva užívají nějakých polí
|
|---|
| [30] |
a luk, jež prý náležejí kostelu Kralickému. Důkazy jeho byly jen z částky uznány za dosta-
|
|---|
| [31] |
tečné, a ovdovělá hraběnka Marie Eleonora Klara z Trautmandorfu učinila o tom zatimné
|
|---|
| [32] |
rozhodnutí r. 1699 nebo 1700; jedna kopa záhonů polí a jedna louka byly uznány za zádušní;
|
|---|
| [33] |
tehdejší skuteční držitelé měli toho užívati dále, ale měli ke kostelu platiti z té kopy pole
|
|---|
| [34] |
35 kr. a z louky též 35 kr. jakožto úrok od starodávna ustanovený. Naproti tomu nároky
|
|---|
| [35] |
farářovy ku 5 kopám pole byly ponechány při své váze až do lepšího důkazu; a po čas
|
|---|
| [36] |
tehdejší poručnické vlády měly se z Pečeckého panského důchodu vypláceti ročně 3 kopy peněz
|
|---|
| [37] |
k zädusi Kralickómu [dem Kralitzer Kirchenspiel], což prý nebožtík Excellence pan hrabě
|
|---|
| [38] |
ústně roku 1698 [snad 1696] dobrovolně nařídil vypláceti z příčiny rybníka ležícího za Kra-
|
|---|
| [39] |
|
|---|
| [40] |
Hrabé Šternberk pravidla svá 7 23. prosince 1697 výslovně předepsal také pro lidi,
|
|---|
| [41] |
kteří by ještě budoucně usadili se u Kralického kostela. Skutečně potom přibývalo zádušních
|
|---|
| [42] |
chalup. Roku 1722 bylo jich šest; tehdáž byla nařízena od vrchnosti stejnost pozemkového ma-
|
|---|
| [43] |
jetku při nich, tak že některým něco půdy se přidalo nebo ubralo, aby měli všichni stejně.
|
|---|
| [44] |
Výkaz o tom oznamuje v nadpise: „Pii kostelitku sv. Jana za Kralici rolf a luka zádušní
|
|---|
| [45] |
takto k rozdělení přišly anno 1722“. Vypočítává se tam šest chalupníků se jmeny a pozemky
|
|---|
