EN | ES |

Facsimile Lines

1104


< Page >

[1]
606 . D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské:

[2]
das erwähnte Justizhofdekret für den Fall, wenn das obrigkeitliche Bezugsrecht strittig ist,
[3]
ausdrücklich bestimmt, dass ein derlei Streit zwischen Obrigkeit und Unterthan oder ihren
[4]
Emphiteuten von dem Landrechte der Provinz nach Weisung der Jurisdikzionsnorm zu ver-
[5]
führen sei.

[6]
Nach dieser Bestimmung ist dem Zivilrichter in strittigen Fällen nicht blos die Schüp-
[7]
fung des richterlichen Urteils, sondern auch die daraus sich ableitende Erkenntniss über die
[8]
Exekuzionsführung im gerichtlichen Wege um so mehr vorbehalten, als durch die erwähnten
[9]
Hofdekrete keineswegs erkaunt worden ist, dass der politischen Behórde überhaupt, folglich
[10]
auch in Fällen, wo ein richterliches Urteil vorliegt, die Anwendung der landeszebráuchlichen
[11]
Zwangsmittel zustehe. Gub. Deliret vom 18. Februar 1830, G. Z. 5066, an die k. Kreis-
[12]
ämter, Unterkammerämter [sic], Staatsgüterverwaltung und das Fiskalamt.

[13]
Prov. Gesetzsammlung, XII. Band von 1830, str. 146 &. 35.

[14]
1100.

[15]
1830, 10. února: Nájemné chalupy se zádušními pozemky ve vsi Krso-
[16]
vicích (Sv. Janě) na panství Pečeckém zákupem přecházejí v emfyteutické
[17]
vlastnictví svých uživatelů. Předesláno o starších osudech toho místa.

[18]
Šest kilometrů na jihovýchod od města Uhlířských Janovic, jeden kilometr na jih ode
[19]
vsi Kralic, stojí obnovená ves Svatý Jan, kteráž za starodávna slula Krsovice, to jmeno od
[20]
prostředka 19. století opět vešlo v užívání. Tamější kostel sv. Jana Křtitele byl v době před-
[21]
husitské farským. V 15. století ves Krsovice zahynula, ale kostel zůstal a náležel ke statečku
[22]
Kralickému, s nímž r. 1582 byl připojen k většímu statku Pečeckému. Roku 1623 zanikla též
[23]
tamější fara, když lutheránský kazatel musel odejiti. I jméno Krsovice upadlo v zapomenutí;
[24]
zbylý kostel sv. Jana o samotě stojící počítán byl k blízským Kralicàm a jmenován Kralickym.
[25]
Maje muohé pozemky, byl i z malého jich výnosu vždy opravován. Správou náležel jako filiálka
[26]
k faře Nebovidské, kdež farář počítal se okolo r. 1700 za administratora vSech kostelů na
[27]
panství Pečeckém. K tomu, co napsali o Krsovicích Vávra ve Sborniku Hist. 1885 str. 160,
[28]
a Sedláček ve Slovníku míst. 473, dodám o majetku toho kostela některé zajímavé zprávy,
[29]
jež ředitel Dr. V. J. Nováček vyhledal v písemnostech panství Pečeckého, darovavých nedávno
[30]
baronem Hrubým z Jelení do archivu zemského.

[31]
Nejstarší popis toho záduší nachází se v úzkém sešitě, nadepsaném Registr k záduší
[32]
Kralicskému k kostelu sv. Jana Křtitele náležející. Jsou v něm zapsány troje účty zádušní.
[33]
Nejstarší počet byl dělán roku 1639 v úterý velikonoční v Kralicích u přítomnosti 13 osob
[34]
z 5 vsí: z Kralic, Všesok, Zandova, Svabinova a z Vernifova. Vyčítá se v něm kostelní -
[35]
řadí, pak 11 krav zádušních, které někdy byly dány k několika sedlákům v okolních vsech;
[36]
mělo se platiti z nich po 10 gr. č. čili po 23 kr. 2 d. Druhá pořádnost byla konána dne 31.
[37]
ledna 1656 v Kralicích; jednání řídil hejtman panství Pečeckého Jiří Knapovský; tu jsou po-
[38]
psány pozemky toho zádu&í takto: 1. Nejprv 5 kop záhonů rolí, ležící[ch] z druhé strany kostela
[39]
sv. Jana mezi kostelem a Pečeckým lesem, a dotýkajících se gruntův Žandovských přes troje
[40]
hony na dýl. Lesem zarostly. 2. Dvě louky na lánu, jednu drží Jakub Černý [z Kralic
[41]
kostelnik], plati z 35 kr., rešto od [16]50. leta 3 kopy m.; druhou drží Michal Koutsky,
[42]
platí 35 kr.; učiní za 6 let 3 kopy m. [zasedélého näjmu]. 3. Jednu louku nad Podjed-
[43]
lickým rybníkem, drží ji Václav Chalupka rychtář (v Kralicích]; it. néjaky kout podle tetené


Text viewFacsimile