606 . D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské:
das erwähnte Justizhofdekret für den Fall, wenn das obrigkeitliche Bezugsrecht strittig ist,
ausdrücklich bestimmt, dass ein derlei Streit zwischen Obrigkeit und Unterthan oder ihren
Emphiteuten von dem Landrechte der Provinz nach Weisung der Jurisdikzionsnorm zu ver-
führen sei.
Nach dieser Bestimmung ist dem Zivilrichter in strittigen Fällen nicht blos die Schüp-
fung des richterlichen Urteils, sondern auch die daraus sich ableitende Erkenntniss über die
Exekuzionsführung im gerichtlichen Wege um so mehr vorbehalten, als durch die erwähnten
Hofdekrete keineswegs erkaunt worden ist, dass der politischen Behórde überhaupt, folglich
auch in Fällen, wo ein richterliches Urteil vorliegt, die Anwendung der landeszebráuchlichen
Zwangsmittel zustehe. — Gub. Deliret vom 18. Februar 1830, G. Z. 5066, an die k. Kreis-
ämter, Unterkammerämter [sic], Staatsgüterverwaltung und das Fiskalamt.
Prov. Gesetzsammlung, XII. Band von 1830, str. 146 &. 35.
1100.
1830, 10. února: Nájemné chalupy se zádušními pozemky ve vsi Krso-
vicích (Sv. Janě) na panství Pečeckém zákupem přecházejí v emfyteutické
vlastnictví svých uživatelů. Předesláno o starších osudech toho místa.
Šest kilometrů na jihovýchod od města Uhlířských Janovic, jeden kilometr na jih ode
vsi Kralic, stojí obnovená ves Svatý Jan, kteráž za starodávna slula Krsovice, to jmeno od
prostředka 19. století opět vešlo v užívání. Tamější kostel sv. Jana Křtitele byl v době před-
husitské farským. V 15. století ves Krsovice zahynula, ale kostel zůstal a náležel ke statečku
Kralickému, s nímž r. 1582 byl připojen k většímu statku Pečeckému. Roku 1623 zanikla též
tamější fara, když lutheránský kazatel musel odejiti. I jméno Krsovice upadlo v zapomenutí;
zbylý kostel sv. Jana o samotě stojící počítán byl k blízským Kralicàm a jmenován Kralickym.
Maje muohé pozemky, byl i z malého jich výnosu vždy opravován. Správou náležel jako filiálka
k faře Nebovidské, kdež farář počítal se okolo r. 1700 za administratora vSech kostelů na
panství Pečeckém. K tomu, co napsali o Krsovicích Vávra ve Sborniku Hist. 1885 str. 160,
a Sedláček ve Slovníku míst. 473, dodám o majetku toho kostela některé zajímavé zprávy,
jež ředitel Dr. V. J. Nováček vyhledal v písemnostech panství Pečeckého, darovavých nedávno
baronem Hrubým z Jelení do archivu zemského.
Nejstarší popis toho záduší nachází se v úzkém sešitě, nadepsaném „Registr k záduší
Kralicskému k kostelu sv. Jana Křtitele náležející“. Jsou v něm zapsány troje účty zádušní.
Nejstarší počet byl dělán roku 1639 v úterý velikonoční v Kralicích u přítomnosti 13 osob
z 5 vsí: z Kralic, Všesok, Zandova, Svabinova a z Vernifova. Vyčítá se v něm kostelní ná-
řadí, pak 11 krav zádušních, které někdy byly dány k několika sedlákům v okolních vsech;
mělo se platiti z nich po 10 gr. č. čili po 23 kr. 2 d. Druhá pořádnost byla konána dne 31.
ledna 1656 v Kralicích; jednání řídil hejtman panství Pečeckého Jiří Knapovský; tu jsou po-
psány pozemky toho zádu&í takto: „1. Nejprv 5 kop záhonů rolí, ležící[ch] z druhé strany kostela
sv. Jana mezi kostelem a Pečeckým lesem, a dotýkajících se gruntův Žandovských přes troje
hony na dýl. Lesem zarostly. — 2. Dvě louky na lánu, jednu drží Jakub Černý [z Kralic
kostelnik], plati z ní 35 kr., rešto od [16]50. leta 3 kopy m.; druhou drží Michal Koutsky,
platí 35 kr.; učiní za 6 let 3 kopy m. [zasedélého näjmu]. — ‘3. Jednu louku nad Podjed-
lickým rybníkem, drží ji Václav Chalupka rychtář (v Kralicích]; it. néjaky kout podle tetené
