EN | ES |

Facsimile Lines

1104


< Page >

[1]
Z roku 1817, 7. bř.—25. září. 537

[2]
jsou, že mocí dědičné smlouvy manželu na živě zůstalému bez všeho následujícího
[3]
vyjevení poslední vůle celá pozůstalost druhé strany připadá.

[4]
Aby se tomu omylu a z toho povstávajícímu zničemnění [Entkráftung] téhož
[5]
tu učiněného zřízení oučinlivě vstříc kročilo [vorzubeugen], tuto dle sem došlého
[6]
vysokého dvorního listu od 24. července b. r. N. 16.996 následující, v Knize vše-
[7]
obecních městských práv [Allgemcinen bürgerlichen Gesetzbuche] obsažená pravidla
[8]
k vyuaucení obzvlástné se oznamují :

[9]
I. Dědičná smlouva [Erbvertrag], mocí kteréž budoucí pozüstalost aneb -
[10]
jaký její díl se připovídá, a taková přípověď se přijímá, může mezi manželmi ($ 602)
[11]
zavřená býti ($ 1249), následovně také mezi zasnoubenými osobami, pokudž man-
[12]
želství mezi nimi skutečně následuje.

[13]
11. K platnosti takové smlouvy jest zapotřebí, aby se písemně (buď zvlášť,
[14]
ancb vedle jiných článků manželské smlouvy) s všemi potřebnostmi písemného kšaftu
[15]
vyhotovila ($ 1249).

[16]
Ш. Skrz dědičnou smlouvu nemůže se manžel aneb manželka práva kšafto-
[17]
vání docela odřeknouti. Čistá čtvrtina, na níž ani někomu patřící právní podíl
[18]
|Piłichttheil], aniż nójaky jiny dluh vézeti nesmí, züstává mocí práva [des Gesetzes]
[19]
k svobodnému poslednímu pořízení vždy zachována. Jestliže dědictví zanechávající
[20]
[der Erblasser] o něm nic nenařídil, tedy nepřipadá předce smlouvčímu dědičovi
[21]
[dem Vertragserben], třebas mu celá pozůstalost připovězena byla, nýbrž padá па
[22]
právního dědiče: [dem gesetzlichen Erben] (§ 1253).

[23]
Strany ostatnich na dědičné smlouvy se vztahujících pravidel, jakož i v po-
[24]
třebnostech písemného kšaltu musejí se zasnoubené osoby aneb maunželové, kteří
[25]
dědičnou smlouvu zavříti chtějí, z Knihy městských práv zrovna sami vynaučiti
[26]
[unmittelbar selbst belehren], aneb v tom od své vrchnosti aneb jiných v tom roz-
[27]
umnych [sachverstándigen] mužů naučení vziti.

[28]
V Praze dne 11. září 1817.

[29]
Franz Graf von Kolowrat, Oberstburggraf und k. k. Gubernialprisident.
[30]
Peter Ritter von Mertens, k. k. Gubernialvizeprásident.
[31]
Laurenz Ritter von Perger, k. k. Gubernialrath.
[32]
Německo-česká vyhláška v archivu Ceského Musea.

[33]
1034.

[34]
1817, 25. září: Návod vydaný českým guberniem úřadům hospodářským, jaké
[35]
výkazy mají každoročně podávati o sýpkách kontribučenských a jak
[36]
se v nich hospodariti.

[37]
Die schon früher eingebrachten und auch die mit Prisidialdekrete vom 31. Juli 1. J.
[38]
G. Z. 35.713 neuerlich abgeforderten Ausweise über den Stand der unterthánigen Getreide-
[39]
Archiv Český XXV. 68


Text viewFacsimile