| [1] |
Všeobecný řád mlýnský 1814, 1. pros. 513
|
|---|
| [2] |
oného mlejna užívati, v němž ou nejlépe poslouženu býti se domnívá. Tím ona po-
|
|---|
| [3] |
viunost neboliZ závazek na žádný způsob se nevyzdvihuje, že ti, kteří mlejny s tou
|
|---|
| [4] |
služebností [Dienstbarkcit] přijali, obilí buď zdarma aneb ze skrovné náhrady mlíti,
|
|---|
| [5] |
dotčenou služebnost ještě pořád vykonávati musejí.
|
|---|
| [6] |
4. Všudy mají podstatní dílové [dic Bestandtheile] mlejnu, totiž: kola, lopatky,
|
|---|
| [7] |
palce, pastorky neboliz tryby, kamenf oc [Räder, Schaufeln, Zähne, Getriebe,*) Stein,
|
|---|
| [8] |
acl, všechno mlynářské nádobí, totiž: pytlíky, pytle, řešeta, škopky, kadečky a t. d.
|
|---|
| [9] |
|Beutel, Sàcke, Siebe, Schàfeln, Bodungen u. s. w.] v dobrém stavu před rukama býti.
|
|---|
| [10] |
V mlejnich musí vesměs náležitá čistota panovati, a mají se půda, stěny, truhly
|
|---|
| [11] |
[Kasten], dvere a okna v tak dobrém stavu drżeti, aby nic, ani od obili, ani od
|
|---|
| [12] |
mouky v strátu nepřišlo. *) Tištěno: Getrcibe.
|
|---|
| [13] |
5. Pouštění vody na kola, rychlost a ostření neboliž křesání kamenů [Schár-
|
|---|
| [14] |
fung der Steine], přiblížení běhouna k spodnímu kamenu [des Laufers zum Boden-
|
|---|
| [15] |
steine], śirokost pytlika, a natazení odrázky jak pro pytlování [die Spannung des
|
|---|
| [16] |
Anschlages sowohl für die Ausbeutelung], tak i cisténí, má se tak ziíditi, jak po-
|
|---|
| [17] |
vaha obilí a mouky, ana z něho mlena býti má, dle stupňů své rozličné jakosti toho
|
|---|
| [18] |
žádá [wie cs die Beschaffenheit der zu vermahlenden Frucht... nach den stufen-
|
|---|
| [19] |
weisen Mahlgängen fordert].
|
|---|
| [20] |
6. Na obilném mlejné [Mahlmůhle] nesmí se bez obzvláštního vrchnostenského
|
|---|
| [21] |
povolení nic jiného, než rozliční druhové mouky mlíti, jakož i obilí šrotovati, nikoli
|
|---|
| [22] |
ale néjaké jiné véci |Gegenstände] roztirati.
|
|---|
| [23] |
7. Žádný nemá za mlynářského chasníka [Můhlknecht] přijat býti, leč: který
|
|---|
| [24] |
se tomu řemeslu pořádně vyučil, tím méně pak řízení mlejna na své starosti míti.
|
|---|
| [25] |
8. Každý mleé [Jede Parthei] müze své vlastní obilí sám semleti, a od mly-
|
|---|
| [26] |
náře takové připravení a zostření kamenů žádati, jakého druh mouky potřebuje,
|
|---|
| [27] |
který obdržeti míní. Mlynář jest při tom také bez pobídky mlečů povinen, kameny
|
|---|
| [28] |
alespoň po každém znamenitějším mlení [nach jedem Muth] aneb po semlení třidcáté
|
|---|
| [29] |
dolnorakouské míry zostřiti, v nově zostřené kameny nasypáním jedné míry otrub
|
|---|
| [30] |
[durch Herablassen eines Metzens eigener Finschůttkleien] náležitě vyčistiti, a tím
|
|---|
| [31] |
prázdné místo kleští [den Raum der Zange] naplniti.
|
|---|
| [32] |
9. Každému mleči jest nezamezeno, při mlení svého obilí, třebas by ho sám
|
|---|
| [33] |
mlynář obstarával, přítomen zůstati.
|
|---|
| [34] |
10. Mlečové mají se v tom pořádku, jak do mlejna přicházejí, nechť oni
|
|---|
| [35] |
málo aneb mnoho obilí mají, odbejvati, naceż pořádné zaznamenání k nahlédnutí
|
|---|
| [36] |
mlečů vedeno býti má. Každému musí se jeho s sebou přivezené obilí, pokudž šest
|
|---|
| [37] |
měr vynáší |beträgt], zvlášť mlíti, a nesmí se s obilím jiných mlečů proti jejich vůli
|
|---|
| [38] |
|
|---|
| [39] |
Archiv Český XXV. 65
|
|---|
