| [1] |
Měny Vídeňská a konvenční 1811— 1820. 483
|
|---|
| [2] |
pační listy pořád dále, až jich po třech letech bylo natištěno za 426,556.175 zl. Kromě toho
|
|---|
| [3] |
bylo v obéhu 212 millionů výkupných šajnů z roku 1811, tak że Rakousko mólo roku 1816
|
|---|
| [4] |
v oběhu papírových peněz za 638,715.925 zl. (Springer, Geschichte Oesterreichs I. str. 175-304).
|
|---|
| [5] |
Proti této záplavě špatných papírů byl due 1. června 1810 vydán nový finanční patent.
|
|---|
| [6] |
Na počátku stojí v něm slib, že již nikdy nebudou se dělati nové papírové peníze s nucenou
|
|---|
| [7] |
hodnotou a s nuceným oběhem, a ty, které jsou v oběhu, nebudou se množiti, nýbrž znenáhla
|
|---|
| [8] |
se stáhnou dobrovolnou výměnou; oběh peněz uvede se opět na základ mince kovové, ražené
|
|---|
| [9] |
podle konvence. Písemné smlouvy mohou se uzavírati na měnu konvenční i na jiné zákonité
|
|---|
| [10] |
peníze zlaté a stříbrné i papírové. Majetníci papírových peněz mohou si je vyméniti tim
|
|---|
| [11] |
způsobem, že za dvě sediminy jmenovité hodnoty papírových peněz dostanou bankovky (Bank-
|
|---|
| [12] |
noten), které u směnné pokladny budou se vyměňovati za konvenční kovovou minci, a za ostat-
|
|---|
| [13] |
ních pět sedmin dostanou budto poukázky na státní obligace súročitelné jedním procentem
|
|---|
| [14] |
v konvenční minci, anebo jich mohou užití ke koupi akcií národní banky. Tato národní banka
|
|---|
| [15] |
ziizovala se na akcie zároveň ke čtverému účelu: 1. Aby v poměru ke své mincovní zásobě
|
|---|
| [16] |
za dosavadní papírové peníze vydávala bankovky, které by její směnná pokladna vyměňovala
|
|---|
| [17] |
za stříbrné peníze; 2. svou hotovostí méla eskomtovati sménky, 3. püjéovati na nemovitosti,
|
|---|
| [18] |
a 4. spravovati umorovací fond, jejZ jí státní správa méla svériti k nenáhlému skupování sü-
|
|---|
| [19] |
rocitelnych státních obligací, které měly tou operací vzniknouti. Vláda měla banku zalożiti
|
|---|
| [20] |
zásobou stříbra, a krom toho do fondu banky přišlo 50.000 vlastních akcií, které se měly pro-
|
|---|
| [21] |
dávati každá za 2000 zl. v papírových penězích a za 200 zl. v konvenční minci.
|
|---|
| [22] |
Plán ten z počátku se nedařil. Akcie nešly na odbyt, zásoba stříbra od vlády poskyt-
|
|---|
| [23] |
nutá stačila jen na krátko, nové bankovky ztrácely důvěru v obecenstvé, a banka musela za-
|
|---|
| [24] |
staviti výměnu jich za stříbro již dne 18. srpna 1816. Vláda potom opatřila si větší množství
|
|---|
| [25] |
stříbra zúročenými výpůjčkami, a hleděla i jinými rozmanitými prostředky přivésti stříbrnou
|
|---|
| [26] |
minci do oběhu. Rakouská národní banka po některé opravě svého statutu dne 15. července
|
|---|
| [27] |
1817 vstoupila v plnou činnost, rozprodávala se zdarem svoje akcie, a pomáhala püsobiti
|
|---|
| [28] |
k tomu, aby poměr Vídeňské měny ke konvenční měně blížil se ke kursu 250. Ku konci roku
|
|---|
| [29] |
1816 ten kurs padl až na 358, na podzim 1817 však dostoupil 220, ale roku 1819 držel se
|
|---|
| [30] |
již stále mezi 251—246. Když takto poměr mezi novou Vídeňskou a starší měnou konvenční
|
|---|
| [31] |
dosti se ustálil samym trhem peněžním, tu vláda roku 1820 uzavřela smlouvu s Národní
|
|---|
| [32] |
Bankou, aby tato příště kupovala 250 zlatých výměnných a anticipačních šajnů za 100 zl.
|
|---|
| [33] |
v bankovkách, jež se rovnaly stříbru; to Banka vyhlásila dne 9. března s platností od 20. března
|
|---|
| [34] |
1820. Vídeňská měva trvala potom v tomto poměru ke konvenční minci beze změny aż do
|
|---|
| [35] |
|
|---|
| [36] |
Byl tedy dvojí státní bankroť. Patentem z 20. února 1811 vyhlášen byl jeden, kdež
|
|---|
| [37] |
staré bankocedule byly sníženy na pětinu své jmenovité hodnoty, tak jak již v dřívějších 12
|
|---|
| [38] |
letech znenáhla samy sebou klesaly v oběhu a na burse. Druhý bankrot nastával hned po
|
|---|
| [39] |
finančním patenté roku 1811, protože nebylo důvěry k výměnným šajnům, tehláž vydaným
|
|---|
| [40] |
ke skoupeni bankoceduli, a rovněž nebylo důvěry k aunticipačním šajnům, jeż byly vydány r.
|
|---|
| [41] |
1813 pro okamžitou potřebu válečnou. A poněvadž anticipačních šajnů se natisklo asi desetkrit
|
|---|
| [42] |
více, než bylo prvotně ustanoveno, disažio papírových peněz nemohlo zmízeti ani v pozdějších
|
|---|
| [43] |
pokojných letech, když vláda při všem namáhání nestačila jich dosti skoupiti stříbrnými pe-
|
|---|
| [44] |
nězi. Disažio ustálené na 250 ukazuje velikost druhého bankrotu; naproti prvnímu byl on jen
|
|---|
| [45] |
poloviční. Prvním buukrotem klesly papírové peníze s 5 na 1, druhým bankrotem klesly s 2'/,
|
|---|
| [46] |
61*
|
|---|
