EN | ES |

Facsimile Lines

1104


< Page >

[1]
Z roku 1791, 14.—28. říj. 325

[2]
2. Že ona obec v místě Záles a Kovaniné svobodué popel sbírati a shromaZdovati může,
[3]
ale sice: vždy pod pokutou, kdyby vaření flusu zanedbat měla, z příčiny onu [flusárnu]
[4]
vrichnost na sebe vziti bez ouplatku právo [sobě] zanechává. Pak v druhých vesnicích panství
[5]
Vléovského sbírati neb skupovati se nepovoluje.

[6]
3. Když by ale obec méla skrize oheü kovárnu na jiném místě přestavěti, tehdy vždy
[7]
s vědomostí ouřadu se státi .

[8]
4. Že vždy cela obec jedeu za všechny a vsichni za jednoho stati se zavazujou, ze pak
[9]
|éti: jak| v placení kapitálu, tak činže, i za všechny jiné padající mohoucí daně.

[10]
Když z cela oné zakoupené pole, luka, pastvisté, lesy, porostliny, chalupu, flusárnu
[11]
i kovárnu bude rozdéeliti chtiti, to bez vědomosti ouřadu vrichnostenského se státi nemůže,
[12]
a sice taky s tím vědomím muší ona činže na rozdílné vždy rozpartirována byti.

[13]
K potvrizení téhož jest toto schválení postavené, a od unás spřed menovaných
[14]
Františky a France sv. R. P. hraběnky a hraběte ze Sikinu podepsán a zhotoven, a ouřadu
[15]
s tinto. dolozeni[m] odesláu byl, i ouo v ceskou reti pielożiti a na tuto stranu postaviti, pak
[16]
dokonalý kontrakt z obci Zaleskou jmenem vrichnostenskym vyhotoviti a podepsati, a z toho
[17]
vejpis sobě zapechati, onen ale ovinikal |origindl| kupujici obci do rukouch vydati. Jenż se
[18]
stalo v Monheimu dne 14 Oktobru 1791.

[19]
(L. 5.) Františka hraběnka ze Sikinu. (L. S.) Frane hrabé ze Sikinu.

[20]
Drabsuv opis v painétní knize obce Zálezlské str. 45. - Srv. sinlouvy vy8e str. 314--319 . 769 a 110.

[21]
713.

[22]
1791, 28. října: Rozhodnutí Leopolda II. o žádostech stavů českých v příčině
[23]
tělesného trestání poddaných « jich odsazování se statki.

[24]
Hofdekret vom 28. Oktober, kundgemacht in Dóhmen den | Dezember 1791. Über
[25]
die stündischen Wiinsche daselbst wird Folgendes vororduet.

[26]
Bei dem Unterthans-Strafpatent vom Jahre 1781 hat es allerdings zu ver-
[27]
bleiben, und hat in dessen Folge die Obrigkeit ohne Einwilligung des Kreisamts
[28]
bei angesessenen Unterthanen von Verhangung der Stockstreiche sich zu enthalten:
[29]
findet sie aber diese Züchtigung nóthig. so hat sie das Strafprotokoll dem Kreis-
[30]
amt zu überschicken, dieses aber zu erkennen, ob die Stock- oder Ruthenstreiche
[31]
dem Vergehen angemessen sind.

[32]
In Ausehuug der uncingekauften Unterthanen wird im Fall einer Abstiftuny
[33]
gestattet, dass zwar die Obrigkeit sogleich die Liquidirung und Abschätzung vor-
[34]
nehme. jedoch bis zur erfolgenden kreisimtlichen Entscheidung mit der Übergabe
[35]
selbst zuriekhalte. Da aber, wo es auf die Abstiftung eines cingekauften Unterthans
[36]
ankómmt, kann ihm der Wert des Grundes nicht benommen, sondern dieser muss
[37]
ihm so weit nach Abschlag der. darauf. haftenden. landesfürstlichen. und. obrigkeit-
[38]
lichen Schuldigkeiten. dann der Privatforderungen. nach der erfolgten. ordnungs-
[39]
massigen Veritusserung noch etwas erübrigt auch richtig hinausgezahlt werden: und
[40]
kann daher dic Übergab ciner cingekauften Wirthschaft an dic Familie des Abge-


Text viewFacsimile