[1] |
Josefinská úprava berničná a urbariální zdvižena 1790, 9. kv. 277
|
---|
[2] |
vfvoda Mediolansky, Mantuansky, Parmensky oc, knízohrabé Habspursky, Flander-
|
---|
[3] |
|
---|
[4] |
Hned při počátku panování našeho byli jsme jednohlasými [einhelligen] stíž-
|
---|
[5] |
nostmi českých vrchností a nelibostí velikého dílu poddaných samých proti bernímu
|
---|
[6] |
a urbářnímu systemu od 1. listopadu 1789 uvedenému pohnuti, oné jak z ohledu
|
---|
[7] |
vyměřování a vybírání zemoknížecí daně, tak také tak nazvaných urbářních platů
|
---|
[8] |
učiněná zřízení [Einrichtungen] nám v dokonalou povědomost uvédsti.
|
---|
[9] |
Skrz vyšetřování, jaké oučinky zmíněná zřízení na dobrý stav gruntovních
|
---|
[10] |
vrchností a poddaných a na všeobecné dobré působila, byli jsme přesvědčeni, že
|
---|
[11] |
daleko od toho [weit entfernt], aby onen otcovsky oumysl, v kterémž týž system
|
---|
[12] |
od Jeho cís. král. Milosti našeho nejmilejšího pána bratra slavné a svaté paměti
|
---|
[13] |
uveden byl, svého cíle dosáhl, takové zřízení by spíše ještě za jeho panování bylo
|
---|
[14] |
k vyzdvižení prišlo, kdyby všickni protivní [widrigen] následky byli jiz tenkrát skrze
|
---|
[15] |
skušenost tak potvrzeni, jak nyní před očima ležejí.
|
---|
[16] |
Hlavní cíl, jenž skrz nové zřízení berně a urbářních poplatků [Steuer- und
|
---|
[17] |
Urbarialregulirung] na rozmnožení prospěchu poddaných směřoval, není obdržen.
|
---|
[18] |
U vyměření [Ausmaasse] panuje nesprávnost, poněvadž mnohým držitelům
|
---|
[19] |
gruntů víc a mnohým zase míň vysazeno [zugemessen] bylo, než pravý obsah gruntu
|
---|
[20] |
vynášel [Flácheninhalt ausmacht]; některé gruntovní fasse poddaných jsou nad možnou
|
---|
[21] |
naturální vejnosnost zvejšené [gesteigert], jiné naproti tomu ke škodě druhých
|
---|
[22] |
spolupoddaných daleko pod skutečnou vejnosnost zsazené (gesetzet), a při vysazování
|
---|
[23] |
[Bestimmung] obilni ceny nebyly outraty, které k vozeni obili natrzni mista potřebné
|
---|
[24] |
jsou, podle všeho náležitého ohledu v povážení vzaté; srovnávání aneb parificiro-
|
---|
[25] |
vání všech svržků [Erzeugnisse] poddaného s čtyrmi hlavními způsoby zrní [Haupt-
|
---|
[26] |
kôrnergattungen] uéinilo fasse dílem nesprávné a dílem samým přiznavačům [Faten-
|
---|
[27] |
ten] nesrozumitedlné. Úloha [die Belegung] vypadla nestejně, poněvadž na náklad
|
---|
[28] |
k vzdělání gruntu potřebný [Kulturkosten] žádný ohled vzat nebyl, následovně vej-
|
---|
[29] |
nosnost některého, o mnoho víc práce a nákladu k vzdělání potřebujícího gruntu
|
---|
[30] |
s vejnosností jiného lepšího gruntu, jenž méně nákladu a práce potřebuje, za stejnou
|
---|
[31] |
se brala, a jiní postranní užitkové tak, jakož i všickni industriální užitkové, ježto
|
---|
[32] |
přec tak znamenitý rozdíl v mohovitosti hospodářů stejně velikých a stejně ourodnych
|
---|
[33] |
gruntů působějí, docela se pomíjely.
|
---|
[34] |
Taková pro množství poddaných obtížná nesrovnalost rozšiřuje se též i na
|
---|
[35] |
urbářní poplatky [Urbarialgaben] podle té samé brutovejnosnosti vyměřené, a místo
|
---|
[36] |
robot a naturálních dávků [sic] uvedené urbářní peněžitý platy musejí proto ještě
|
---|
[37] |
obtížnější býti, poněvadž se tady poddanému ukládá, své urbářní povinnosti tím
|
---|
[38] |
zapravovati, co sám nevyvádí [nicht selbst erzeuget], nýbrž vyzejskati [erwerben]
|
---|
[39] |
musí, a čehož vyzejskání ne jedině na jeho vůli a vynasnažení, nýbrž také na pří-
|
---|