Josefinská úprava berničná a urbariální zdvižena 1790, 9. kv. 277
vfvoda Mediolansky, Mantuansky, Parmensky oc, knízohrabé Habspursky, Flander-
sky, Tyrolsky oc.
Hned při počátku panování našeho byli jsme jednohlasými [einhelligen] stíž-
nostmi českých vrchností a nelibostí velikého dílu poddaných samých proti bernímu
a urbářnímu systemu od 1. listopadu 1789 uvedenému pohnuti, oné jak z ohledu
vyměřování a vybírání zemoknížecí daně, tak také tak nazvaných urbářních platů
učiněná zřízení [Einrichtungen] nám v dokonalou povědomost uvédsti.
Skrz vyšetřování, jaké oučinky zmíněná zřízení na dobrý stav gruntovních
vrchností a poddaných a na všeobecné dobré působila, byli jsme přesvědčeni, že
daleko od toho [weit entfernt], aby onen otcovsky oumysl, v kterémž týž system
od Jeho cís. král. Milosti našeho nejmilejšího pána bratra slavné a svaté paměti
uveden byl, svého cíle dosáhl, takové zřízení by spíše ještě za jeho panování bylo
k vyzdvižení prišlo, kdyby všickni protivní [widrigen] následky byli jiz tenkrát skrze
skušenost tak potvrzeni, jak nyní před očima ležejí.
Hlavní cíl, jenž skrz nové zřízení berně a urbářních poplatků [Steuer- und
Urbarialregulirung] na rozmnožení prospěchu poddaných směřoval, není obdržen.
U vyměření [Ausmaasse] panuje nesprávnost, poněvadž mnohým držitelům
gruntů víc a mnohým zase míň vysazeno [zugemessen] bylo, než pravý obsah gruntu
vynášel [Flácheninhalt ausmacht]; některé gruntovní fasse poddaných jsou nad možnou
naturální vejnosnost zvejšené [gesteigert], jiné naproti tomu ke škodě druhých
spolupoddaných daleko pod skutečnou vejnosnost zsazené (gesetzet), a při vysazování
[Bestimmung] obilni ceny nebyly outraty, které k vozeni obili natrzni mista potřebné
jsou, podle všeho náležitého ohledu v povážení vzaté; srovnávání aneb parificiro-
vání všech svržků [Erzeugnisse] poddaného s čtyrmi hlavními způsoby zrní [Haupt-
kôrnergattungen] uéinilo fasse dílem nesprávné a dílem samým přiznavačům [Faten-
ten] nesrozumitedlné. Úloha [die Belegung] vypadla nestejně, poněvadž na náklad
k vzdělání gruntu potřebný [Kulturkosten] žádný ohled vzat nebyl, následovně vej-
nosnost některého, o mnoho víc práce a nákladu k vzdělání potřebujícího gruntu
s vejnosností jiného lepšího gruntu, jenž méně nákladu a práce potřebuje, za stejnou
se brala, a jiní postranní užitkové tak, jakož i všickni industriální užitkové, ježto
přec tak znamenitý rozdíl v mohovitosti hospodářů stejně velikých a stejně ourodnych
gruntů působějí, docela se pomíjely.
Taková pro množství poddaných obtížná nesrovnalost rozšiřuje se též i na
urbářní poplatky [Urbarialgaben] podle té samé brutovejnosnosti vyměřené, a místo
robot a naturálních dávků [sic] uvedené urbářní peněžitý platy musejí proto ještě
obtížnější býti, poněvadž se tady poddanému ukládá, své urbářní povinnosti tím
zapravovati, co sám nevyvádí [nicht selbst erzeuget], nýbrž vyzejskati [erwerben]
musí, a čehož vyzejskání ne jedině na jeho vůli a vynasnažení, nýbrž také na pří-
