[1] |
234 A. XXXII. Dopisy pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
|
---|
[2] |
|
---|
[3] |
Ferdinand král Janovi z Pern&teina, aby nezdráhal se dostaviti pred kommissi ustanovenou
|
---|
[4] |
v jeho rozepři s Lavskÿmi. — 1546, 30. ledna.
|
---|
[5] |
(Janovi z Pernšteina.) Ferdinand oc. Urozený, věrný náš milý! Z odpověd.
|
---|
[6] |
tvé, kterúž jsi nám na psaní naše z strany Lavských dal, z které by příčiny před
|
---|
[7] |
kommissaři našimi státi neměl, neb právem o to rozeznán býti žádáš, sme šířeji vy-
|
---|
[8] |
rozuméti rácili. Jakzkoli podání tvé ku právu za slušné uznávati ráčíme; ale po-
|
---|
[9] |
něvadž se tu nejednom gruntuov a pastev, ale i pomezí a hranic tak arciknížetství
|
---|
[10] |
Rakouského jako markrabství Moravského dotýče, při nás se snáší, že nejbližší cesta
|
---|
[11] |
toho jest, aby ty nevole a ruoznice skrze kommissaře upokojeny byly. Protož tebe
|
---|
[12] |
jakž předešle i nyní milostivě žádáme, když od těch osob, kteréž sme prvé v tom
|
---|
[13] |
za kommissaře zřídili; den jmenován a místo oznámeno bude, aby se před nimi
|
---|
[14] |
podle předešlého milostivého psaní našeho k jednání postavil aneb na místě svém,
|
---|
[15] |
jakož o tobě nepochybujem, s mocí vypravil; vědúc, Ze nám na tom véc vdéénü
|
---|
[16] |
učiníš, tak se zachovej. Dán ut s. v sobothu [před panny Marie Hromnic léta sc XLVI.]
|
---|
[17] |
Místodržitelský archiv král. Českého, Missiven vom J. 1545—1546, sv. XXXIV. fol. 182.
|
---|
[18] |
377. Ferdinand král Hanušovi z Lichtensteina, Václavovi Mezeříckému a Hanušovi
|
---|
[19] |
z Tavikovic jako ustanoveným kommissařům podle některých jiných osob z Rakous, aby roze-
|
---|
[20] |
při mezi Janem z Pernšteina a purkmistrem a konšely města Lavy o meze, hranice a jiné
|
---|
[21] |
grunty vyřídili. — Ve Vídni v sobotu před Hromnicemi (30. ledna) 1546. Míst. arch. král.
|
---|
[22] |
Č. Miss. 1545—46, sv. XXXIV., 181 v.
|
---|
[23] |
|
---|
[24] |
Král Ferdinand oznamuje Janovi z Pernšteina, že posílá k němu Ladislava Popela z Lobkovic,
|
---|
[25] |
aby jednal s ním v příčině hledání soli. — Na Prešpurku 1546, 20. února.
|
---|
[26] |
(Janovi z Pern&teina.) Ferdinand ос. Urozený věrný náš mily! Védéti
|
---|
[27] |
dáváme, že sme urozenému Ladislavovi Popelovi z Lobkovic na Chlumci, maršálku
|
---|
[28] |
dvoru našeho v království Českém, věrnému našemu milému, s tebú z strany soli
|
---|
[29] |
hledání jednati a mluviti poručiti ráčili. Protož tebe žádáme, cožkoli týž Ladislav
|
---|
[30] |
z Lobkovic tou měrou s tebou jménem naším jednati a mluviti bude, že jemu toho
|
---|
[31] |
všeho nicméně jako vlastní osobě naší královské dostatečně uvěříš a v tom se po-
|
---|
[32] |
volně, jakž o tobě nepochybujem, vědouc, že nám na tom libost okážeš, zachováš.
|
---|
[33] |
Dán na Prešpurku v sobotu před sv. Matějem léta XLVI a království ut s.
|
---|
[34] |
Místodržitelský archiv král. Českého, Missiven vom J. 1546—1547, sv. XXXVIIL, fol. 6. (Registra
|
---|
[35] |
listův poselacích léta 1546 až do dubna 1647.)
|
---|