234 A. XXXII. Dopisy pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
316.
Ferdinand král Janovi z Pern&teina, aby nezdráhal se dostaviti pred kommissi ustanovenou
v jeho rozepři s Lavskÿmi. — 1546, 30. ledna.
(Janovi z Pernšteina.) Ferdinand oc. Urozený, věrný náš milý! Z odpověd.
tvé, kterúž jsi nám na psaní naše z strany Lavských dal, z které by příčiny před
kommissaři našimi státi neměl, neb právem o to rozeznán býti žádáš, sme šířeji vy-
rozuméti rácili. Jakzkoli podání tvé ku právu za slušné uznávati ráčíme; ale po-
něvadž se tu nejednom gruntuov a pastev, ale i pomezí a hranic tak arciknížetství
Rakouského jako markrabství Moravského dotýče, při nás se snáší, že nejbližší cesta
toho jest, aby ty nevole a ruoznice skrze kommissaře upokojeny byly. Protož tebe
jakž předešle i nyní milostivě žádáme, když od těch osob, kteréž sme prvé v tom
za kommissaře zřídili; den jmenován a místo oznámeno bude, aby se před nimi
podle předešlého milostivého psaní našeho k jednání postavil aneb na místě svém,
jakož o tobě nepochybujem, s mocí vypravil; vědúc, Ze nám na tom véc vdéénü
učiníš, tak se zachovej. Dán ut s. v sobothu [před panny Marie Hromnic léta sc XLVI.]
Místodržitelský archiv král. Českého, Missiven vom J. 1545—1546, sv. XXXIV. fol. 182.
377. Ferdinand král Hanušovi z Lichtensteina, Václavovi Mezeříckému a Hanušovi
z Tavikovic jako ustanoveným kommissařům podle některých jiných osob z Rakous, aby roze-
při mezi Janem z Pernšteina a purkmistrem a konšely města Lavy o meze, hranice a jiné
grunty vyřídili. — Ve Vídni v sobotu před Hromnicemi (30. ledna) 1546. Míst. arch. král.
Č. Miss. 1545—46, sv. XXXIV., 181 v.
378.
Král Ferdinand oznamuje Janovi z Pernšteina, že posílá k němu Ladislava Popela z Lobkovic,
aby jednal s ním v příčině hledání soli. — Na Prešpurku 1546, 20. února.
(Janovi z Pern&teina.) Ferdinand ос. Urozený věrný náš mily! Védéti
dáváme, že sme urozenému Ladislavovi Popelovi z Lobkovic na Chlumci, maršálku
dvoru našeho v království Českém, věrnému našemu milému, s tebú z strany soli
hledání jednati a mluviti poručiti ráčili. Protož tebe žádáme, cožkoli týž Ladislav
z Lobkovic tou měrou s tebou jménem naším jednati a mluviti bude, že jemu toho
všeho nicméně jako vlastní osobě naší královské dostatečně uvěříš a v tom se po-
volně, jakž o tobě nepochybujem, vědouc, že nám na tom libost okážeš, zachováš.
Dán na Prešpurku v sobotu před sv. Matějem léta XLVI a království ut s.
Místodržitelský archiv král. Českého, Missiven vom J. 1546—1547, sv. XXXVIIL, fol. 6. (Registra
listův poselacích léta 1546 až do dubna 1647.)
