EN | ES |

Facsimile Lines

1094


< Page >

[1]
174 A. XXXII. Dopisy pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina

[2]
Kdež v tom ve všem spuosobu, kterejž před se bíře, zapomenuv se nad svou
[3]
ctí i nad svou pečetí, netoliko ale i mrtví, kteréž jest již pán Buoh z tohoto světa
[4]
pojíti ráčil, před ním pokoje užiti nemohou. Jakož pak kněžny JíMti slavné paměti
[5]
v psaních svých znamenitě dotýká. Když jest v živnosti býti ráčila, jak jest se proti
[6]
JíMti zachoval, to zápis jeho ukazuje; a po smrti JíMti i to JíMti vinšuje, což se
[7]
nejhorším lidem proti pánu Bohu na onom světě přihoditi a je potkati. Neb
[8]
v tom psaní, kteréž jest knížeti Václavovi JMti učinil, tato slova postavil: neb za
[9]
to , že již někteří znají a někteří bohdá poznají, že více moci než práva nad
[10]
ním užívali, a že to najvyšší všecko srovná.

[11]
Pak kdež jest toho doložil, že již někteří znají, to se vztahuje na kněžnu
[12]
JíMt a na smrt JíMti; a někteří že poznají, to se vztahuje na mne. Neb v tom
[13]
psaní, kteréž jest mně učinil, také tato slova postavil: že by se k tomu prohledniti
[14]
mohlo, jaké spravedlivosti aneb milosrdenství nad ženú jeho, nad dcerou i nad ním
[15]
s kněžnou Těšínskou spolu sme dokazovali, a že již za to , že to nebožka kněžna
[16]
zná, aby všemohúcí Buoh ráčil dáti takové spravedlivosti a takového milosrdenství
[17]
odplatu při skonání života mého; při tom doložil, že u pohanuov nejlítějších ještě
[18]
křesťané většího milosrdenství docházejí.

[19]
Kdež JMKská po jeho psaních to zřetedlně ráčí znáti, jak i kněžna JíMt
[20]
slavné paměti, jsouce již na onom světě, před takovým zlým člověkem pokoje užiti
[21]
nemůž, dotýkajíc Její Mti nespravedlivostí, nemilosrdenstvím, kteréžto nemilosrdenství
[22]
i pohany převyšuje, a na onom světě, což nejhoršího býti může, to JíMti i mně vin-
[23]
šuje. A protož JMKské ode mně proste, JMKská ráčí i na to vzhlídnúti, že jest
[24]
kněžna JíMt s krve JMti pošla, to ráčí k srdci připustiti; aby taková zlehčilá
[25]
mluvení od takového zlehčilého člověka o JíMti mluvena nebyla.

[26]
Co se pak osoby dotýče, co mně vinšuje, aby mně od pána Boha vše-
[27]
mohúcího na onom světě potkalo, nedržím, aby jeho modlitba nebe prorázela; protoz
[28]
tu víru mám, že jeho modlitba u pána Boha uslyšána nebude. Dáno na Pardubicích
[29]
ve čtvrtek po sv. Jiří.

[30]
MS. souč. v arch. zemsk. kr. Č. f. 48.

[31]
286.

[32]
Jan z Pernšteina kanclířovi knížete Těšínského: stýská si na biskupa Vratislavského pro od-
[33]
ložení soudu jeho; o jízdě knížete Václava do Krakova, o zaopatření mu dvou valachů opatem
[34]
Tyneckym oc. Z Pardubic 1543, 27. dubna.

[35]
(Přípis v pátek po sv. Jiří panu kanclířovi Těšínskému, z Pardubic.) U. v. p.
[36]
kanclíři, kmotře můj milý! Zdraví oc. Soud Vratislavsky ten jest odloZen, kteréhoz
[37]
sem se nenadál podle toho psaní, kteréz mi pan biskup udélal; ale div není, Ze se
[38]
duchovním přihází, že selhou, poněvadž v nynějších biskupích málo se toho nachází,


Text viewFacsimile