Facsimile Lines

1094

Page

[1]	z roku 1543. 167
[2]	vali. Kdeż s toho znáti ráčíte, kdež píše, že někteří již znaji, że to na knóżnu JiMt
[3]	a pani mater VMti mini, jakoby JiMt bez uznání próva nad nim moc provozovati
[4]	ráčila i já také; ješto by se to bylo védélo, że jest žádostiv práva, byl by k tomu
[5]	připuštěn, a by se bylo tak stalo, byli bychom s ním psaním nezacházeli, neb by
[6]	k němu zachováno bylo, jako k lotru náleží.
[7]	V listu o tom, kterejž jest mi psal, odpověď mi dávajíc, taky kněžny JíMti
[8]	a mne těmi slovy dotkl, jaké spravedlivosti ueb milosrdenství nad ženou jeho a dcerou
[9]	její i nad ním s kněžnou Těšínskou spolu sme vyvozovali, a že již za to má, že to
[10]	nebožka kněžna zná, aby všemohúcí Bůh ráčil dáti takové spravedlivosti a taková
[11]	milosrdenství v odplatu mně při skonání života mého, a že u pánův nejlítějších ještě
[12]	křesťané toho milosrdenství docházejí, kteréhož jest on dojíti nemohl. Pak tu již
[13]	znáti ráčíte, co kněžně JíMti slavné paměti po smrti JíMti vinšuje, za živnosti JíMti
[14]	jak jest se k JíMti zachoval, a po smrti JíMti nejhorší věci na onom světě jí vin-
[15]	šuje a mně tolikéž, tak jakž jeho psaní ukazuje; ač o tom držím, že taková jeho
[16]	modlitba nebe neproráží a od pána Boha našeho uslyšána nebude. Avšak tak jakž
[17]	sem napřed napsal, takovému zlehčilému člověku nesluší toho mlčením pominouti,
[18]	ne pro osobu jeho, ale pro jiné, aby lotr se tím nepochloubal, jaký jest VMti
[19]	i mně psaní učinil a jak v něm kněžny JíMti dotejkal, jaká se kfivda jemu od
[20]	JiMti a ode mne stala, a Ze jest VMti i mně o to psaní činil a že sme to všecko
[21]	jemu smlčeli a strpěli.
[22]	A protož vidělo by mi se, abyste VMti ráčili od sebe dáti řeč učiniti králi
[23]	JMti a JMti prositi, aby takovému člověku zapomenutému takové nepravé řeči za-
[24]	staveny byly, kterejmiž JíMt kněžnu v svejch psaních dotejká i mne taky, a bychom
[25]	se byli k němu jináč zachovali pro jeho zlé předsevzetí, kteréž jest proti kněžně
[26]	JíMti a proti VMti jako proti pánóm svejm dědičným předsevzal, že bychom byli
[27]	dobře učinili, ale prohlídajíc k přímluvě kněze biskupa moravského, pana hejtmana
[28]	i jiných pánův, že mu se v tom milost stala, kteréž jest hoden nebyl. A již dále
[29]	abyste ráčili dáti tu řeč vykonati pokudž by se VMti za potřebné zdálo.
[30]	Za jiné sem neměl, než že od VMti ještě prvé psaní míti budu, nez VMt
[31]	do Krakova na to veselí vyjeti ráčíte, ale snad to nemohlo býti skrze zaneprázdnění
[32]	VMti. Jáť sem taky k tomu soudu do Vratislavě byl vyjel, kerejž o Jubilate položen
[33]	byl, přijel sem až na Nové Město, tu mne kámen těšký napadl a nohy mne velmi
[34]	rozbolely, tak že sem dále jeti nemohl; však nevědúc jistě, bude-li pan kanclíř
[35]	v Vratislavi, hejtmana Klackého a Frydrycha Račína do Vratislavě sem poslal, aby
[36]	z doktorem a s Odlspochem stáli; až mi od pana kanclíře psaní z Vratislavě jest
[37]	přinešeno, kdež mi píše, že jest ten soud opět odložen, čehož sem se nenadál podle
[38]	připsání biskupa Vratislavského. Neb mi tak napsal, že při tom času nález a konec
[39]	míti mám; ale nic divného není, však tak dobře se přihází duchovním, aby pravdy

Text view • Facsimile