| [1] |
166 A. XXXII. Dopisy pánův Jana a Vojtěcha z Pernsteina
|
|---|
| [2] |
at ten sném skrze knízéctví Slízské rusen není; neb bude-li. zrušen a na něm se
|
|---|
| [3] |
nic nezjedná pro tu příčinu, že neráčíte s mocí posluov posláti, u mnohých lidí
|
|---|
| [4] |
žádnému to víc přičítáno nebude než VMti; poněvadž lidé za to drží, zé v knízét-
|
|---|
| [5] |
ství Slízských na VMti všecko záleží, víc než na jinych; jistét Hlohovskÿm tak
|
|---|
| [6] |
bych VMti poctivosti i všeho dobrého přál i toho, abyste k sobě ode všech lidí
|
|---|
| [7] |
lásku míti ráčili. Píši-liť nerozumně, ale upřímně. A tak to ode mne račte pfijiti.
|
|---|
| [8] |
A s tím se službami svejmi přátelskými VMti lásce se porúčím, pán Bůh rač dáti,
|
|---|
| [9] |
abych se s VMtí šťastně v dobrém zdraví shledal. Datum ut supra.
|
|---|
| [10] |
MS. souč. v arch. zemsk. kr. Č. f. 38., 39.
|
|---|
| [11] |
|
|---|
| [12] |
Jan z Pernšteina knížeti Václavovi Těšínskému v příčině pomluv Pavla Zvěřiny, o odložení
|
|---|
| [13] |
soudu ve Vratislavi, o jízdě jeho knížete do Krakova, kamž by syna svého Vratislava také
|
|---|
| [14] |
rád byl vypravil oc. — Z Pardubic 1543, 26. dubna.
|
|---|
| [15] |
(Přípis listu knížeti Václavovi Těšínskému, z Pardubic ve čtvrtek po sv. Jiří.)
|
|---|
| [16] |
O0. k. a p. p. synu m. m. S. s. VMti vzkazuji, zdraví sc. Nepochybuji, než že
|
|---|
| [17] |
v paměti míti ráčíte, jaké jest mi psaní král Polský JMt učiniti ráčil, což se toho
|
|---|
| [18] |
Pavla Zvěřiny dotýče, stěžujíc sobě JMt, že sem JMti na první psaní odpovědi nedal,
|
|---|
| [19] |
které ste mi VMt z Těšína poslati ráčili; jakou sem JMKské odpověď dal, té sem
|
|---|
| [20] |
VMti přípis poslal aneb panu kanclírovi. Kdez v tom psaní, co sem JMKské za od-
|
|---|
| [21] |
pověď dal, to sem napsal, že na tom sem, že při tomto veselí, kteréž JMKská králi
|
|---|
| [22] |
JMti mladému ščastně vykonati ráčí, skrze VMt a jiné toho Pavla Zvěřiny zacho-
|
|---|
| [23] |
vání JMKské oznámím i všecko ukázati, jakého jest zachování tejž Pavel Zvěřina:
|
|---|
| [24] |
kdež pak i ještě pro paměť přípis toho psaní panu Janovi Sedlnickému hejtmanu
|
|---|
| [25] |
a panu kanelířovi posílám, neb té naděje sem, že sou oba s VMtí na to veselí
|
|---|
| [26] |
do Krakova jeli; kdež tomu všemu vyrozuméti ráčíte, i jaký poruééní sem jim.
|
|---|
| [27] |
učinil a to všecko sepsal, co s králem JMtí ode mně o téhož Pavla Zvěřinu
|
|---|
| [28] |
promluviti mají, aby se mé psaní, co sem JMti za odpověď dal, tak našlo, po-
|
|---|
| [29] |
něvadž sem sobě toho odtah vzal [k] té správě, kteráž by JMti ode mně dána
|
|---|
| [30] |
býti měla až do této svadby. A protož poněvadž týž Pavel Zvěřina netoliko
|
|---|
| [31] |
mne samého, ale kněžny JíMti slavné paměti paní a matere VMtí s pokojem jest
|
|---|
| [32] |
nenechal a po smrti JiMti VMti i mne v svejch psanich JíMti dotejkal, nesluší
|
|---|
| [33] |
VMti toho mléením pominouti; neb jestliže byste toho pominouti róćili, nerśćili
|
|---|
| [34] |
byste dobře učiniti a u rozumných lidí nebylo by to VMti za dobré vykládáno;
|
|---|
| [35] |
neb v tom psaní kněžny JíMti a mne jest těmi slovy dotkl, jak bez uznání práva
|
|---|
| [36] |
vězením na zdraví, na statku znamenité uškození podjal, a toho doložil, že za to má,
|
|---|
| [37] |
že již někteří znají a někteří bohdá poznají, že více moci než práva nad ním uží-
|
|---|
