| [1] |
160 A. XXXII. Dopisy pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
|
|---|
| [2] |
všecko již semlelo, jednom čekati, jaká se mouka ze mlýna dá. Pak co panu bisku-
|
|---|
| [3] |
povi JMti píši. tohoť psaní přípis posílám. Také za jiné nemám, než že pan kancléř
|
|---|
| [4] |
Těšínský k tomu času bude; avšak pro všecko, poněvadž sám pro nedostatek zdraví
|
|---|
| [5] |
svého k tomu soudu býti nemohu, hajtmana Kladského a Fridricha Račína posílám, aby
|
|---|
| [6] |
podle tebe a doktora stáli na místě mým. Se panem markrabí Jiřím a s kniżótem Fri-
|
|---|
| [7] |
drichem Lehnickým JMtmi byl bych se rád shledal, ale poněvadž tento nedostatek
|
|---|
| [8] |
zdraví mého tomu jest překážku učinil, ne má vůle, než toho, který mnú vládne, býti
|
|---|
| [9] |
musí. Pak JMtem listy píši, kteréž posílám po hejtmanu Kladckém, avšak sem jemu
|
|---|
| [10] |
poručil, nebylo-li by tu pana markrabí Jiřího ani knížete Fridricha, a jestliže pan
|
|---|
| [11] |
markrabie JMt v Sleště býti ráčí, aby ti listové JMti i knížeti Fridrichovi JMti
|
|---|
| [12] |
stiežně posláni byli. Pak již aby se o to o všecko tebou a radou tvou spravil,
|
|---|
| [13] |
o jiné sem mu také s tebou poručil rozmluviti. A již tebe za to prosím, jak se ten soud
|
|---|
| [14] |
vykoná, že mi o všem po hejtmanovi rozumně oznámíš. [v pátek pred nedélí Jubilate].
|
|---|
| [15] |
MS. souč. v arch. zemsk. kr. Č. f. 36. b, 37.
|
|---|
| [16] |
|
|---|
| [17] |
Jan z Pernšteina Janovi Čeplovi: o peněžních záležitostech, o prodeji Meziříče. — Z Par-
|
|---|
| [18] |
|
|---|
| [19] |
(Přípis listu panu Janovi Čeplovi, v pondělí po neděli Jubilate z Pardubic.)
|
|---|
| [20] |
U. v. p. Jane, příteli můj milý! Zdraví sc. Což se pana Herborta dotýče, kdež mi
|
|---|
| [21] |
píšete, že ste s ním mluvili; což se toho rukojemství za mne dotýče, proč jest
|
|---|
| [22] |
pečeti přidáviti nechtěl, pak že jest vám odpověď dal i příčinu ukázal, že by nad
|
|---|
| [23] |
ním nějaká osoba postavena bejti měla, které by podniknouti nechtěl: pak můj milý
|
|---|
| [24] |
pane Jane, nikdá sem ten nebyl, abych zoumyslně komu lechkost a posměch činiti
|
|---|
| [25] |
měl, pak jistěť je to při mně nebylo, aby se to panu Herburtovi státi mělo, poněvadž
|
|---|
| [26] |
mi k tomu příčiny nikdá nedal, než vždycky sem hleděl jeho dobré a poctivé ob-
|
|---|
| [27] |
mejšleti; a ještě na jiném nejsem, pokudž vděčnost poznám. A v tom vás mohu
|
|---|
| [28] |
za svědka jmíti. Což se té summy dotýče, kterouž sem mu povinovat, kdež ste to
|
|---|
| [29] |
na něm obdrželi, že ji při mně až do sv. Václava nechati chce, z práce vám děkuji
|
|---|
| [30] |
a rád se zase odplatím, a panu Herburtovi z přátelství, a listem obnovení jeho
|
|---|
| [31] |
meškati nebudu. I coż se listu na berni dotýče, jednom oznamte mi to spěšně,
|
|---|
| [32] |
ty-li věrné ruky chce jmíti jako prvé, neb se tak pamatuji, že v prvním listu sou
|
|---|
| [33] |
věrné ruky pan Vojíř a pan Bítovský. Pak víte dobře, že se svět mění a lidé v něm
|
|---|
| [34] |
také, i jednom ať mi se o tom oznámí, listem meškán nebude.
|
|---|
| [35] |
Také vás toho tejno nečiním, prvé nežli ste mi oznámili, že by pan Herbort
|
|---|
| [36] |
měl náchylnost k Meziříčí, aby se mnou oň jednal; maje zprávu o panu Janovi
|
|---|
| [37] |
Oderském, že by také k Meziříčí chuť měl, poslal jsem k němu Matyáše Lvovického,
|
|---|
| [38] |
chtěl-li by se mnou o Mezeříčí jednání jmíti: i oznámil mi Matyáš, že jest se dal
|
|---|
