| [1] |
152 A. XXXII. Dopisy pánúv Jana a Vojtěcha z Pernšteima
|
|---|
| [2] |
|
|---|
| [3] |
Jan z Pernšteina dceři své kněžně Marii Těšínské projevuje radost nad narozením dcerušky oc.
|
|---|
| [4] |
— Z Pardubic 1543, 27. března.
|
|---|
| [5] |
(V týž den kněžně Maryji Těšínské a odtudž.) Kněžno Maryje, dcero má
|
|---|
| [6] |
milá! Zdraví sc. Rád sem o tom uslyšel, žéť pán Buoh pomoci a dceru dáti ráčil,
|
|---|
| [7] |
ale byť to pán Buoh ráčil dáti, bylt bych raději jí syna přál. O svém zdraví
|
|---|
| [8] |
jinéhoť psáti nevím, než žě od pěti nedělí nikam nemohu, jsouc ode dny strápen.
|
|---|
| [9] |
Datum ut supra [v outerej velikonoéní].
|
|---|
| [10] |
MS. soué. v arch. zemsk. kr. C, f. 29. b.
|
|---|
| [11] |
|
|---|
| [12] |
Jan z Pernsteina biskupovi Vratislavskému: aby při nejbližším soudu Vratislavském rozsudek
|
|---|
| [13] |
ve pfi jeho s markrabím Jiřím Braniborským byl vynesen. — Z Pardubic 1543, 28. března.
|
|---|
| [14] |
(Přípis listu knězi biskupovi Vratislavskému, v středu po vzkříšení pána Krista,
|
|---|
| [15] |
z Pardubic.) Duostojný v Bohu otčě a pane, pane příznivý a příteli můj milý! S. s.
|
|---|
| [16] |
VMti vzkazuji, pán Büh raé VMti dáti zdraví oc. VMt o tom dobrou vědomost míti
|
|---|
| [17] |
ráčíte, jakej soud mám na místě knížete Václava Těšínského JMti se panem mar-
|
|---|
| [18] |
krabí Jiřím JMtí, kdež již nedaleko XVti let jest, jak se soudím a k konci žádnému
|
|---|
| [19] |
přijíti nemohu, než odkladové vždycky mi se dějí, tak že já skrz to znamenité škody
|
|---|
| [20] |
na místě knížete Václava JMti nésti musím, ježto o tom nedržím, aby takoví dlúzí
|
|---|
| [21] |
průtahové a odkladové, keří mi se dějí, podlí pořádku práva bejti měli. Neb kdyby
|
|---|
| [22] |
to za pořádek práva bylo, nevěřím o tom, aby takové právo netoliko mezi křesťany,
|
|---|
| [23] |
ale i mezi pohany bylo, aby lidé k svejm spravedlivostem tak dlouho přicházeti ne-
|
|---|
| [24] |
mohli. Pak, milostivý pane, tak sem slejchal i čítal, že právo má všem rovné v spra-
|
|---|
| [25] |
vedlivosti bejti, a v tom ze nemá k osobám hledino bejti, ani na krále jako před-
|
|---|
| [26] |
ního, ani na pastejfe jako zadního, než kdož [k] čemu spravedlivost má, té aby užil; pak
|
|---|
| [27] |
jiného nežádám, než aby ke mně tak se zachováno bylo. A protož, poněvadž při
|
|---|
| [28] |
Jubilate ten soud držán bejvá, již VMt prosím i napomínám, jakožto nejvyššího hajt-
|
|---|
| [29] |
mana a předního soudce, že mne na dalších odtazích držeti neráčíte a již při tom
|
|---|
| [30] |
čase svejm spravedlivajm rozsudkem o to mi konec učiníte. Neb jestliže by mi se
|
|---|
| [31] |
ten soud dýle protahoval, lítostivá by mi to věc byla snášeti, neb bych již jinému
|
|---|
| [32] |
nerozuměl, než že se v tom soudu vice na osoby hledí nežli na spravedlnost. Od-
|
|---|
| [33] |
povědi od VMti žádám po tomto poslu, abych se věděl čím spraviti. S tím oc.
|
|---|
| [34] |
|
|---|
| [35] |
MS. souč. v arch. zemsk. kr. Č. f. 29. b.
|
|---|
