Facsimile Lines

1094

Page

[1]	114 A. XXXII. Dopisy pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
[2]	A
[3]	koli takového psaní příčina, buďto nynější pan kancléř, anebo kdo jiný, já jeden toho
[4]	chváliti neumím. Ale jak ta věc dále půjde, toho se neví; než v pravdě jest. nač po-
[5]	mysliti, aby se to tak piece bralo podle rady Šalomouna: „Synu, coz pry &ini§, čiň
[6]	s rozmyslem, a prohlédej k konci!“ A kdež jste ráčili pana Friedricha Donínského
[7]	v svém psaní také něco dotknouti, jáť sám za to držím, že by s těžkem to komu
[8]	vytrpéti mohl, kdo by mu co mimo vůli jeho na panství chtěl říditi, pomíjeje řádu
[9]	a práva.
[10]	Také jste mi, múj milý pane synu a kmotfe, napsati róćili, że těchto časův
[11]	tak se tomu rozumí, že vaši troubí a naši bubnují, chtějíce snad tomu rádi, abychom
[12]	s obou stran sedali, a že se VMti zdá, že by se lépe trefilo, aby troubení a bubno-
[13]	vání proti Turkům se činilo: pak sám bych to za lepší držel, aby se tak dálo. Než
[14]	račte toho povážiti, co jest se teď od mnohých let troubilo, hanělo, plundrovalo od
[15]	mnohého kněžstva z strany vaší, to jest se všecko trpělivě snášelo, a mezi tím skrze
[16]	spisy počtu vydávající z Víry a z učení křesťanského králům JMtem a potom i všem
[17]	vůbec, toho se v nich žádalo, ano i pro Bůh prosilo, kdož by koli co lepšího znal
[18]	a věděl, aby jim to zákonem Páně a jinými písmy s týmž zákonem Páně se srovná-
[19]	vajícím[i] ukázal, že to s milostí a s děkováním od takového každého přijíti chtějí ;
[20]	jakož i VMt ráčíte toho něco v paměti míti při sněmu, který jest se držal léta 1537
[21]	při času sv. Trojice, že jsme toho žádali stav panský a rytířský, kteříž jsme v jednotě
[22]	bratrské. aby ta knížka, kteráž jest se králi JMti pánu našemu ve Vídní podala, od
[23]	VMti stavùv přečtena a přehlédnuta byla; ale jak jest to opovrženo, o tom také
[24]	dobrou vědomost míti ráčíte.
[25]	Pak teď tuším po pěti letech knížka jaká jest vyšla, pod jménem nějakého
[26]	kněze Petra Zásady u Litoměřic, bezpochyby že jste ji ráčili snad viděti i také čísti
[27]	sobě dáti. Jestliže by ta měla za ukázání lepšího učení počtena býti, a knížka ta,
[28]	kteráž: jest JMKské podána, toho zasloužila, takového hanění: račtež povážiti, ne-
[29]	mělo-li se zase od našich žádné ohlášení k tomu státi, poněvadž se ne věcí lidských,
[30]	ale božských dotýče; neb tím račte jistý býti, byť se k tomu žádného ohlášení ne-
[31]	stalo, żet jsou jiz dosti vysoce netoliko z poniżenych, ale i z povysenych stavüv sobě
[32]	radost z toho činili, jako by se tu již žádná odpověď na takovou hanlivou kniżku
[33]	dáti nemohla.
[34]	Než toto jest u mne, můj milý pane synu a kmotře, s podivením, že netoliko
[35]	spisové bratrští, ale mnozí jiní z jiných zemí od vysoce učených a osvícených mužů
[36]	vyśli, od knézstva VMti v mléení pominuti jsou, tak aby se ani tomu rozuméti ne-
[37]	mohlo, co schvalují aneb co ohyzdují, uez prece na svém stojí, a když jedné na svých
[38]	kázáních mnozí bludují, kaceřují, pikhartují, toť všecko tím zahrnouti chtí, ježto
[39]	v pravdé méli by se bâti tézkého hněvu pána Boha všemohoucího; ač držím, že
[40]	mnozí u sebe to tak soudí, že jest v tom tak vůle boží. Ale já toho tak za vůli

Text view • Facsimile