[1] |
106 A. XXXII. Dopisy pánův Jana a Vojtěcha 2 Pernšteina
|
---|
[2] |
|
---|
[3] |
Jan z Pernšteina Kundrátovi z Krajku o svém pobytu v Praze, o obecním jednání, o bratřích
|
---|
[4] |
v Mladé Boleslavi oc. — V Praze 1542, 11. ledna.
|
---|
[5] |
Urozenému pánu panu Kundrátovi z Krajku a na Mladém Boleslavi, panu otci
|
---|
[6] |
a kmotru mému milému. Službu svou vzkazuji, urozený pane, pane otče a kmotře
|
---|
[7] |
můj milý! Pán Bůh všemohoucí rač VMti dáti zdraví a v něm všecko dobré, VMti
|
---|
[8] |
bych toho věrně rád přál.
|
---|
[9] |
Nenadál jsem se, abych tak dlouho v Praze měl býti, neb dnes šest neděl
|
---|
[10] |
jest, jak jsem z Pardubic vyjel. Ale poněvadž jest písmo, abychom mocem vyšším
|
---|
[11] |
poddani byli, tolikóż jsem se zachovati musil a rozkaz JKMti vyplniti, kdeż pii osobe
|
---|
[12] |
své jiného oužitku neznám než takový, že jsem se mnohým tím prodlením velmi pokazil
|
---|
[13] |
|
---|
[14] |
Což se obecního jednání dotýče, o tom VMti jiného psáti nevím, než že
|
---|
[15] |
všecko jaksi drsnatě jde a nic se formovati nechce, kdež z toho jiného znáti není
|
---|
[16] |
než hněv pána Boha našeho pro hříchy naše. A skrze ty takové příčiny blízci jsme
|
---|
[17] |
zahynutí; neb což jest lidem potřebného k jednání, to se všecko na jakýchsi odtazích
|
---|
[18] |
staví. Pán Bůh rač již s námi působiti podle své vůle svaté, jáť jsem se na tom,
|
---|
[19] |
bude-li vůle pána Boha všemohoucího, již ustanovil, abych obecním věcem pokoj dal
|
---|
[20] |
a všech prací sobě ujal a doma seděl.
|
---|
[21] |
Můj milý pane otče a kmotře! VMti oznamuji, žeť jest se mnou mluvil
|
---|
[22] |
administrator a někteří kněží, kterak jest jim oznámeno, že byste tu v Boleslavě do
|
---|
[23] |
dvou kostelů ráčili bratří vpustiti, aby v nich kázání činěno bylo; kdež jsem tomu
|
---|
[24] |
tak srozuměl, že jsou od některých osob k tomu vedeni byli, aby to na krále JMt
|
---|
[25] |
vznesli; pak já jsem takovou věc přetrhl, aby toho vznášení zanechali, a že já VMti
|
---|
[26] |
o to psáti budu: a protož to VMti oznamuji, abyste se ráčili v tom spraviti.
|
---|
[27] |
Na tom jsem byl a ta jest celá vůle má byla, abych upřímo z Prahy k VMti
|
---|
[28] |
jel a v těch nedostatcích, kteréž při zdraví svém míti ráčíte, VMt navštívil; ale
|
---|
[29] |
dlouhost bytu mého v Praze tomu jest na překážku, a druhá příčina tato jest, že
|
---|
[30] |
paní dceři mé, která jest za knížetem Václavem, pán Bůh pomoci a syna jí dáti
|
---|
[31] |
ráčil, kdež jsem na tom, bude-li vůle pána Boha všemohoucího, abych křtiny tuto
|
---|
[32] |
neděli vykonal; a v tuto středu nejblíž příští z poručení JKMti s nejvyšším panem
|
---|
[33] |
komorníkem a s některými jinými osobami u Hory býti máme, a v ty neřády a různice
|
---|
[34] |
nahlédnouti, kdež nedržím, aby se to v tymdni vykonalo. A protož VMti za to prosím,
|
---|
[35] |
že sobě toho do mne stěžovati neráčíte, neb byť jednom čas sloužil, jistě bych
|
---|
[36] |
k VMti tak rád jel, jako [k] kterému příteli ve světě; a bude-li vůle boží, vždy se
|
---|
[37] |
v Praze ve středu po Třech králích léta 1542. Jan z Pernšteina a na Helfensteiné.
|
---|
[38] |
М. S. knihov. uny. Pražsk. XVII. C. 3. fol. 202 a 3.
|
---|