106 A. XXXII. Dopisy pánův Jana a Vojtěcha 2 Pernšteina
217.
Jan z Pernšteina Kundrátovi z Krajku o svém pobytu v Praze, o obecním jednání, o bratřích
v Mladé Boleslavi oc. — V Praze 1542, 11. ledna.
Urozenému pánu panu Kundrátovi z Krajku a na Mladém Boleslavi, panu otci
a kmotru mému milému. Službu svou vzkazuji, urozený pane, pane otče a kmotře
můj milý! Pán Bůh všemohoucí rač VMti dáti zdraví a v něm všecko dobré, VMti
bych toho věrně rád přál.
Nenadál jsem se, abych tak dlouho v Praze měl býti, neb dnes šest neděl
jest, jak jsem z Pardubic vyjel. Ale poněvadž jest písmo, abychom mocem vyšším
poddani byli, tolikóż jsem se zachovati musil a rozkaz JKMti vyplniti, kdeż pii osobe
své jiného oužitku neznám než takový, že jsem se mnohým tím prodlením velmi pokazil
a měšec sobě vyprázdnil.
Což se obecního jednání dotýče, o tom VMti jiného psáti nevím, než že
všecko jaksi drsnatě jde a nic se formovati nechce, kdež z toho jiného znáti není
než hněv pána Boha našeho pro hříchy naše. A skrze ty takové příčiny blízci jsme
zahynutí; neb což jest lidem potřebného k jednání, to se všecko na jakýchsi odtazích
staví. Pán Bůh rač již s námi působiti podle své vůle svaté, jáť jsem se na tom,
bude-li vůle pána Boha všemohoucího, již ustanovil, abych obecním věcem pokoj dal
a všech prací sobě ujal a doma seděl.
Můj milý pane otče a kmotře! VMti oznamuji, žeť jest se mnou mluvil
administrator a někteří kněží, kterak jest jim oznámeno, že byste tu v Boleslavě do
dvou kostelů ráčili bratří vpustiti, aby v nich kázání činěno bylo; kdež jsem tomu
tak srozuměl, že jsou od některých osob k tomu vedeni byli, aby to na krále JMt
vznesli; pak já jsem takovou věc přetrhl, aby toho vznášení zanechali, a že já VMti
o to psáti budu: a protož to VMti oznamuji, abyste se ráčili v tom spraviti.
Na tom jsem byl a ta jest celá vůle má byla, abych upřímo z Prahy k VMti
jel a v těch nedostatcích, kteréž při zdraví svém míti ráčíte, VMt navštívil; ale
dlouhost bytu mého v Praze tomu jest na překážku, a druhá příčina tato jest, že
paní dceři mé, která jest za knížetem Václavem, pán Bůh pomoci a syna jí dáti
ráčil, kdež jsem na tom, bude-li vůle pána Boha všemohoucího, abych křtiny tuto
neděli vykonal; a v tuto středu nejblíž příští z poručení JKMti s nejvyšším panem
komorníkem a s některými jinými osobami u Hory býti máme, a v ty neřády a různice
nahlédnouti, kdež nedržím, aby se to v tymdni vykonalo. A protož VMti za to prosím,
že sobě toho do mne stěžovati neráčíte, neb byť jednom čas sloužil, jistě bych
k VMti tak rád jel, jako [k] kterému příteli ve světě; a bude-li vůle boží, vždy se
v Praze ve středu po Třech králích léta 1542. Jan z Pernšteina a na Helfensteiné.
М. S. knihov. uny. Pražsk. XVII. C. 3. fol. 202 a 3.
