[1] |
102 A. XXXII. Dopisy pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
|
---|
[2] |
|
---|
[3] |
Jan z Pernšteina Půtovi z Ludanic: o věně manželky jeho, kteréž mu od Jana Trčky dáno
|
---|
[4] |
býti mělo. — Na Pardubicích 1541, 30. ledna.
|
---|
[5] |
Službu svú vzkazuji, urozený pane oc. Psani tomu, keré ste mi z strany
|
---|
[6] |
věna paní manželky vaší, kterýž jest vám od nebožtíka pana Jana Trčky po ní
|
---|
[7] |
spraveno býti mělo, učinili; vyrozuměl sem. Pak, pane a příteli můj milý, o tom
|
---|
[8] |
dobrú vědomost máte, Zé sim dětí a statku po nebožtíkovi pozůstalých poručníkem
|
---|
[9] |
nejsem, než jest více jiných pánuo poručníkův. A bude-li mé shledání s nimi prvý,
|
---|
[10] |
nežli odjezd můj odsad do markrabství Moravského bude, chci jim psaní vaše uká-
|
---|
[11] |
zati, a na čém se spolu snesem, to vás také tejno nebude. S tím oc. Dán na Par-
|
---|
[12] |
dubicích v neděli po sv. Pavlu na víru obrácení leta 41.
|
---|
[13] |
Jan z Pernsteina a na Helfensteiné [rukü vlastní].
|
---|
[14] |
Urozenému pánu, panu Pütovi z Ludanic a na Rokytnici, pánu a příteli mému milému.
|
---|
[15] |
Orig. na pap., pečeť schází. Třeboň. archiv: Fam. v. Ludanic Registr.
|
---|
[16] |
|
---|
[17] |
Adam Lev z Rožmitála Janovi z Pernšteina: aby mu učinil dluhopisy za Adama ze Štern-
|
---|
[18] |
berka s úrokem na 5000 (I gr. za prodaný statek Velhartice. — Na Blatné 1541, 22. dubna.
|
---|
[19] |
Službu svi vzkazuji oc. Jakož sem v Praze při svém odjezdu k VMti Vá-
|
---|
[20] |
clava z Ploskovic služebníka svého posílal a jemu VMti podle našeho spoluzuostání
|
---|
[21] |
oznámiti poručil, kterak by ti listové za pana Adama z Šternberka, pana bratra
|
---|
[22] |
mého milého, od vaší Mti mně do summy 5000 @ gr. ujištěni býti měli, totiž dva
|
---|
[23] |
listy aby každý na dva tisíce kop gr. svědčil, a třetí na jeden tisíc kop gr. do sv.
|
---|
[24] |
Havla příštího i s úrokem, abych já, nezjednal-li bych VMti hotových peněz, kteréž
|
---|
[25] |
byšte VMt ujistili, ty listy, kdež by mu se zdálo, s dobrú volí dáti mohl. I oznámil
|
---|
[26] |
mi zase sluZebník muoj, Ze ste mi to po ném vzkázati rátili, abych se hned na to
|
---|
[27] |
nebezpečil, že s úrokem těch listuov mně udělati neráčíte, příčinu toho kladouc,
|
---|
[28] |
poněvadž před časem panu Adamovi z Šternberka dáti jako z přátelství ráčíte, že
|
---|
[29] |
tím úrokem povinni býti nechcete. I jest mi v pravdé s podivením, že VMt těch
|
---|
[30] |
listüv vykonati mi neráčíte; nebo ráčíte o tom dobrü vědomost míti, že jsem já
|
---|
[31] |
Velhartice prodal panu Adamovi z Šternberka jako za hotové peníze, tak jakž mi
|
---|
[32] |
mezi jinú summú na VMti pět tisíc kop gr. k zaplacení ukázal, abych já se s VMtí
|
---|
[33] |
o zaplacení urovnal; jakož pak mezi VMtí à mnü rozdílu jest o zaplacení nebylo na
|
---|
[34] |
ten spůsob, když jsme o to spolu rozmluvení měli, že bych já VMti peníze hotové
|
---|
[35] |
zjednati mohl, abyšte je VMt tomu ujistiti ráčili, od koho by se peníze zjednaly,
|
---|
[36] |
pakli bych nezjednal, tehdy abyšte VMt listy na tu summu mně zdělati ráčili, jakž
|
---|
[37] |
svrchu dotčeno. Ješto VMt dobře znáti ráčíte, že v tom království nemnoho se toho
|
---|
[38] |
najde, aby kdo jeden druhému bez úroku peněz puojčoval anebo listy s dobrými
|
---|