102 A. XXXII. Dopisy pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
209.
Jan z Pernšteina Půtovi z Ludanic: o věně manželky jeho, kteréž mu od Jana Trčky dáno
býti mělo. — Na Pardubicích 1541, 30. ledna.
Službu svú vzkazuji, urozený pane oc. Psani tomu, keré ste mi z strany
věna paní manželky vaší, kterýž jest vám od nebožtíka pana Jana Trčky po ní
spraveno býti mělo, učinili; vyrozuměl sem. Pak, pane a příteli můj milý, o tom
dobrú vědomost máte, Zé sim dětí a statku po nebožtíkovi pozůstalých poručníkem
nejsem, než jest více jiných pánuo poručníkův. A bude-li mé shledání s nimi prvý,
nežli odjezd můj odsad do markrabství Moravského bude, chci jim psaní vaše uká-
zati, a na čém se spolu snesem, to vás také tejno nebude. S tím oc. Dán na Par-
dubicích v neděli po sv. Pavlu na víru obrácení leta 41.
Jan z Pernsteina a na Helfensteiné [rukü vlastní].
Urozenému pánu, panu Pütovi z Ludanic a na Rokytnici, pánu a příteli mému milému.
Orig. na pap., pečeť schází. Třeboň. archiv: Fam. v. Ludanic Registr.
210.
Adam Lev z Rožmitála Janovi z Pernšteina: aby mu učinil dluhopisy za Adama ze Štern-
berka s úrokem na 5000 (I gr. za prodaný statek Velhartice. — Na Blatné 1541, 22. dubna.
Službu svi vzkazuji oc. Jakož sem v Praze při svém odjezdu k VMti Vá-
clava z Ploskovic služebníka svého posílal a jemu VMti podle našeho spoluzuostání
oznámiti poručil, kterak by ti listové za pana Adama z Šternberka, pana bratra
mého milého, od vaší Mti mně do summy 5000 @ gr. ujištěni býti měli, totiž dva
listy aby každý na dva tisíce kop gr. svědčil, a třetí na jeden tisíc kop gr. do sv.
Havla příštího i s úrokem, abych já, nezjednal-li bych VMti hotových peněz, kteréž
byšte VMt ujistili, ty listy, kdež by mu se zdálo, s dobrú volí dáti mohl. I oznámil
mi zase sluZebník muoj, Ze ste mi to po ném vzkázati rátili, abych se hned na to
nebezpečil, že s úrokem těch listuov mně udělati neráčíte, příčinu toho kladouc,
poněvadž před časem panu Adamovi z Šternberka dáti jako z přátelství ráčíte, že
tím úrokem povinni býti nechcete. I jest mi v pravdé s podivením, že VMt těch
listüv vykonati mi neráčíte; nebo ráčíte o tom dobrü vědomost míti, že jsem já
Velhartice prodal panu Adamovi z Šternberka jako za hotové peníze, tak jakž mi
mezi jinú summú na VMti pět tisíc kop gr. k zaplacení ukázal, abych já se s VMtí
o zaplacení urovnal; jakož pak mezi VMtí à mnü rozdílu jest o zaplacení nebylo na
ten spůsob, když jsme o to spolu rozmluvení měli, že bych já VMti peníze hotové
zjednati mohl, abyšte je VMt tomu ujistiti ráčili, od koho by se peníze zjednaly,
pakli bych nezjednal, tehdy abyšte VMt listy na tu summu mně zdělati ráčili, jakž
svrchu dotčeno. Ješto VMt dobře znáti ráčíte, že v tom království nemnoho se toho
najde, aby kdo jeden druhému bez úroku peněz puojčoval anebo listy s dobrými
