EN | ES |

Facsimile Lines

1094


< Page >

[1]
100 A. XXXII. Dopisy pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina

[2]
mocna jest, a také těžkou zimnici mám, a toho nevím, jak dále pán Buoh se
[3]
mnou naložiti ráčí, než mdel sem velmi.

[4]
Nepochybuji, než že o tom víte, že jest král Jan umřel; pak co nám smrt
[5]
jeho dobrého přinese, to potom zvíme. Také mi píší, že jest Frankypán v Budín se
[6]
uvázal; pak uvdzal-lit se proto, aby králem byl, bude to za jeden div, że mnich
[7]
králem jmá býti; pakli jest se uvázal na místě toho sirotka po králi Janovi pozuo-
[8]
stalého, tehdáť se nestrojí smlúvě průchod dáti, kterúž jest král, pán náš, s králem
[9]
Janem udělal, a tak držím, že ta smlúva jináč pruochodu nebude jmieti leč ohněm
[10]
a mečem; pak jaký jest dostatek k tomu při pánu našem, toho při tom nechávám.
[11]
Také mi oznamují, že Turci přede dvěma nedělmi při hranicích Gránských na 4000
[12]
lidu zajali, a že baše bosenský s nemalým počtem lidí i s děly po Drávě táhne,
[13]
a že za jiné nemají než na hrabata Zerynská, aby jim ty zámky odjal a ostatek
[14]
země Charvatské a Slovanské pod se podmanil, pak Granaci a ty země že nad
[15]
smlúvou Lasky-ho těžkost nesou,

[16]
Král JMt knížetství Hlohovského knížeti Fridrichovi Lehnickému ráčil po-
[17]
stoupiti: pak kdo jest JMKské k tomu radil, nebyl jest milovník tohoto království,
[18]
neb jak jest Hlohovské knížetství v to království vpojeno, a jaký sou zase zápis
[19]
stavové toho království tomu knížetství na se udělali, dobrú vědomost o tom jmáte;
[20]
pak déje-li se tomu zápisu dosti, to u sebe račte rozvážiti, kterak nejmá aneb ne-
[21]
muože to knížetství spravedlivě mluviti, że se jim tomu dosti neděje, jak sou se
[22]
jemu stavové tohoto království zapsali; i náleží-li tomu království tomu postupování
[23]
místo dáti, to při rozvážení jiných bude, nechť jest to postoupení pod jakouž chce
[24]
barvou, bud pod oufadem nebo jináé; jest-li pod oufadem, zdaž tomu lidé nerozumějí
[25]
k práci připuojčovati, že kněz Fridrich pán ku práci jest sešlý, pak aby k práci
[26]
připuojčoval, že podobné není.

[27]
A muoj milý pane synu! Dlouho-li se tomu dívati budeme, aby o to království
[28]
tak Němci kupčili, je trhali, ujímali, nejprvee v nějakých hranicích, potom v zámcích
[29]
a v městech, jakož se toho již dosti děje, a potom v celých zemích k tomu království
[30]
připojených, jakož jest již toho dosti blízko, že knížetství Slezské na vlasu se u této
[31]
koruny drží. Neb račte toho u sebe povážiti: markrabě Jiří ten znamenitý statek
[32]
v Slízště , a to jest kníže říšské; kněz Fridrich jsouc kníže lenní, ten týž zna-
[33]
menitý statek, a co mu ho tímto knížetstvím přibylo, ten o nápady s domem Bran-
[34]
denburským mezi sebou zápisy udělali; pak k čemu jinému se to chajlí, než aby
[35]
knížetství Slezské k říši obráceno bylo, kněz Fridrich toho rozvažovati nebude, neb
[36]
by rád za kníže říšské zuostal, a Vratislavští také, neb by rádi za říšské město
[37]
zuostali Pak muoj milf pane synu, tím vám zavazuji, muoZ na nás ono písmo na-
[38]
plněno býti, kdež se píše: Všichni svého hledí a žádný božího, teež také všickni
[39]
svého hledí a žádný obecního. Pak čeho potomkóm svým nasejem, to po nás žíti


Text viewFacsimile