[1] |
100 A. XXXII. Dopisy pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
|
---|
[2] |
mocna jest, a já také těžkou zimnici mám, a toho nevím, jak dále pán Buoh se
|
---|
[3] |
mnou naložiti ráčí, než mdel sem velmi.
|
---|
[4] |
Nepochybuji, než že o tom víte, že jest král Jan umřel; pak co nám smrt
|
---|
[5] |
jeho dobrého přinese, to potom zvíme. Také mi píší, že jest Frankypán v Budín se
|
---|
[6] |
uvázal; pak uvdzal-lit se proto, aby králem byl, bude to za jeden div, że mnich
|
---|
[7] |
králem jmá býti; pakli jest se uvázal na místě toho sirotka po králi Janovi pozuo-
|
---|
[8] |
stalého, tehdáť se nestrojí té smlúvě průchod dáti, kterúž jest král, pán náš, s králem
|
---|
[9] |
Janem udělal, a tak držím, že ta smlúva jináč pruochodu nebude jmieti leč ohněm
|
---|
[10] |
a mečem; pak jaký jest dostatek k tomu při pánu našem, toho při tom nechávám.
|
---|
[11] |
Také mi oznamují, že Turci přede dvěma nedělmi při hranicích Gránských na 4000
|
---|
[12] |
lidu zajali, a že baše bosenský s nemalým počtem lidí i s děly po Drávě táhne,
|
---|
[13] |
a že za jiné nemají než na hrabata Zerynská, aby jim ty zámky odjal a ostatek
|
---|
[14] |
země Charvatské a Slovanské pod se podmanil, pak Granaci a ty země že nad
|
---|
[15] |
smlúvou Lasky-ho těžkost nesou,
|
---|
[16] |
Král JMt knížetství Hlohovského knížeti Fridrichovi Lehnickému ráčil po-
|
---|
[17] |
stoupiti: pak kdo jest JMKské k tomu radil, nebyl jest milovník tohoto království,
|
---|
[18] |
neb jak jest Hlohovské knížetství v to království vpojeno, a jaký sou zase zápis
|
---|
[19] |
stavové toho království tomu knížetství na se udělali, dobrú vědomost o tom jmáte;
|
---|
[20] |
pak déje-li se tomu zápisu dosti, to u sebe račte rozvážiti, kterak nejmá aneb ne-
|
---|
[21] |
muože to knížetství spravedlivě mluviti, że se jim tomu dosti neděje, jak sou se
|
---|
[22] |
jemu stavové tohoto království zapsali; i náleží-li tomu království tomu postupování
|
---|
[23] |
místo dáti, to při rozvážení jiných bude, nechť jest to postoupení pod jakouž chce
|
---|
[24] |
barvou, bud pod oufadem nebo jináé; jest-li pod oufadem, zdaž tomu lidé nerozumějí
|
---|
[25] |
„k práci připuojčovati“, že kněz Fridrich pán ku práci jest sešlý, pak aby k práci
|
---|
[26] |
připuojčoval, že podobné není.
|
---|
[27] |
A muoj milý pane synu! Dlouho-li se tomu dívati budeme, aby o to království
|
---|
[28] |
tak Němci kupčili, je trhali, ujímali, nejprvee v nějakých hranicích, potom v zámcích
|
---|
[29] |
a v městech, jakož se toho již dosti děje, a potom v celých zemích k tomu království
|
---|
[30] |
připojených, jakož jest již toho dosti blízko, že knížetství Slezské na vlasu se u této
|
---|
[31] |
koruny drží. Neb račte toho u sebe povážiti: markrabě Jiří ten znamenitý statek
|
---|
[32] |
v Slízště mó, a to jest kníže říšské; kněz Fridrich jsouc kníže lenní, ten týž má zna-
|
---|
[33] |
menitý statek, a co mu ho tímto knížetstvím přibylo, ten o nápady s domem Bran-
|
---|
[34] |
denburským mezi sebou zápisy udělali; pak k čemu jinému se to chajlí, než aby
|
---|
[35] |
knížetství Slezské k říši obráceno bylo, kněz Fridrich toho rozvažovati nebude, neb
|
---|
[36] |
by rád za kníže říšské zuostal, a Vratislavští také, neb by rádi za říšské město
|
---|
[37] |
zuostali Pak muoj milf pane synu, tím vám zavazuji, muoZ na nás ono písmo na-
|
---|
[38] |
plněno býti, kdež se píše: Všichni svého hledí a žádný božího, teež také všickni
|
---|
[39] |
svého hledí a žádný obecního. Pak čeho potomkóm svým nasejem, to po nás žíti
|
---|