| [1] |
96 A. XXXII. Dopisy pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
|
|---|
| [2] |
Quod ad proventus nostros attinet, si Dei benignitate pacem cum Turca nobis
|
|---|
| [3] |
largiri aliquando dignabitur, reperientur viae cum consilio fidelium subditorum nostro-
|
|---|
| [4] |
rum, levique vel potius nullo eorum incommodo, quod facile brevique non parvos
|
|---|
| [5] |
proventus in regno Bohemiae recuperabimus.
|
|---|
| [6] |
Fidelem vero hanc et a siucero animi affectu proficiscentem admonitionem
|
|---|
| [7] |
significationemque grato animo et gratiose suscipimus. Nec tam longam nostri excu-
|
|---|
| [8] |
sationem vestra aut praesentium fecimus causa, sed quo facilius audientes talem nostri
|
|---|
| [9] |
purgationem causamque nostram, deinceps possitis respondere nostris obtrectatoribus,
|
|---|
| [10] |
opinionemque falsam ex eorum eximere ac delere animis.
|
|---|
| [11] |
Arch. metrop. cap. Prag. Codex O, Collectanea 156.
|
|---|
| [12] |
198.
|
|---|
| [13] |
Král Ferdinand přimlouvá se k Janovi z Pernšteina, aby proboštství Brněnské bylo dáno
|
|---|
| [14] |
Janovi Hazmbergerovi. — Ve Vídni 1539, 9. prosince.
|
|---|
| [15] |
(Janovi z Pernšteina.) Urozený v. n. mily! Srozuméti sme rátili, Ze by knéz
|
|---|
| [16] |
Melichar, probošt kostela Brněnského, těžce nemocen býti a v kázni boží ležeti měl.
|
|---|
| [17] |
Kdež znajíc my hodnost osoby poctivého kněze Jana Hazmbergera děkana Litomě-
|
|---|
| [18] |
řického a dvou synuov i také dvou dcer nasich nejmilejsich preceptora v. n. milého
|
|---|
| [19] |
býti, k tobě se za něho přimlúvám a milostivě tebe žádám, jestliže by pán Buoh
|
|---|
| [20] |
kněze Melichara smrti uchovati neráčil, že toho proboštství Brněnského před jedním
|
|---|
| [21] |
každým pro nás témuž knězi Janovi Hazmbergerovi dopřeješ a této přímluvy naší,
|
|---|
| [22] |
o čemž nepochybujem, skutečně jemu užiti dáš, a my tobě to milostí naší královskü
|
|---|
| [23] |
spomínati i nahrazovati ráčieme. Dán ut s. [v Vídni v úterý po panny Marie početí 39).
|
|---|
| [24] |
Archiv místodrž. král. Českého, Missiven 1538—1540, sv. XX., 214 p. r.
|
|---|
| [25] |
|
|---|
| [26] |
Král Ferdinand ustanovuje Jana z Pernšteina za svého kommissaře na sněm v Olomouci.
|
|---|
| [27] |
Ve Vídni 1539, 23. prosince.
|
|---|
| [28] |
(Janovi z Pern&teina.) Urozeny v. n. mily! Jakož tebe tajno není, že sme
|
|---|
| [29] |
všem stavuom markrabstvie Moravského sněm obecní do města Olomůúce tu neděli
|
|---|
| [30] |
před svatými Tři králi [3. ledna] nejprv pristimi položiti a rozepsati poručiti ráčili,
|
|---|
| [31] |
na kterémžto sněmu pro jiná znamenitá zaneprázdnění osobně býti a k tomu času
|
|---|
| [32] |
postačiti nebudeme moci: protož tebe milostivě žádáme, aby se na již jmenovaný
|
|---|
| [33] |
den v neděli před svatými Tři králi do města Olomúce na sněm obecní vypravil
|
|---|
| [34] |
a podle listu věřícího a instrukcí naší, kterúžť k tomu času poslati ráčieme, na místě
|
|---|
| [35] |
našem se vší pilností z strany dotčeného markrabstvie Moravského jednal a potřebu
|
|---|
| [36] |
naši i toho markrabstvie bedlivě (tak jakž věřití rácieme) predlozil А poněvadž
|
|---|
| [37] |
sme se v tom na tebe ubezpeéiti râcili, nepochybujem o tobě, že k již psanému dni
|
|---|
