96 A. XXXII. Dopisy pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
Quod ad proventus nostros attinet, si Dei benignitate pacem cum Turca nobis
largiri aliquando dignabitur, reperientur viae cum consilio fidelium subditorum nostro-
rum, levique vel potius nullo eorum incommodo, quod facile brevique non parvos
proventus in regno Bohemiae recuperabimus.
Fidelem vero hanc et a siucero animi affectu proficiscentem admonitionem
significationemque grato animo et gratiose suscipimus. Nec tam longam nostri excu-
sationem vestra aut praesentium fecimus causa, sed quo facilius audientes talem nostri
purgationem causamque nostram, deinceps possitis respondere nostris obtrectatoribus,
opinionemque falsam ex eorum eximere ac delere animis.
Arch. metrop. cap. Prag. Codex O, Collectanea 156.
198.
Král Ferdinand přimlouvá se k Janovi z Pernšteina, aby proboštství Brněnské bylo dáno
Janovi Hazmbergerovi. — Ve Vídni 1539, 9. prosince.
(Janovi z Pernšteina.) Urozený v. n. mily! Srozuméti sme rátili, Ze by knéz
Melichar, probošt kostela Brněnského, těžce nemocen býti a v kázni boží ležeti měl.
Kdež znajíc my hodnost osoby poctivého kněze Jana Hazmbergera děkana Litomě-
řického a dvou synuov i také dvou dcer nasich nejmilejsich preceptora v. n. milého
býti, k tobě se za něho přimlúvám a milostivě tebe žádám, jestliže by pán Buoh
kněze Melichara smrti uchovati neráčil, že toho proboštství Brněnského před jedním
každým pro nás témuž knězi Janovi Hazmbergerovi dopřeješ a této přímluvy naší,
o čemž nepochybujem, skutečně jemu užiti dáš, a my tobě to milostí naší královskü
spomínati i nahrazovati ráčieme. Dán ut s. [v Vídni v úterý po panny Marie početí 39).
Archiv místodrž. král. Českého, Missiven 1538—1540, sv. XX., 214 p. r.
199.
Král Ferdinand ustanovuje Jana z Pernšteina za svého kommissaře na sněm v Olomouci.
Ve Vídni 1539, 23. prosince.
(Janovi z Pern&teina.) Urozeny v. n. mily! Jakož tebe tajno není, že sme
všem stavuom markrabstvie Moravského sněm obecní do města Olomůúce tu neděli
před svatými Tři králi [3. ledna] nejprv pristimi položiti a rozepsati poručiti ráčili,
na kterémžto sněmu pro jiná znamenitá zaneprázdnění osobně býti a k tomu času
postačiti nebudeme moci: protož tebe milostivě žádáme, aby se na již jmenovaný
den v neděli před svatými Tři králi do města Olomúce na sněm obecní vypravil
a podle listu věřícího a instrukcí naší, kterúžť k tomu času poslati ráčieme, na místě
našem se vší pilností z strany dotčeného markrabstvie Moravského jednal a potřebu
naši i toho markrabstvie bedlivě (tak jakž věřití rácieme) predlozil А poněvadž
sme se v tom na tebe ubezpeéiti râcili, nepochybujem o tobě, že k již psanému dni
