[1] |
82 A. XXXII. Dopisy pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
|
---|
[2] |
nčvadž se vás vlastné dotajčé, abyšte o obecní dobré pilnou péči měli, znajíce to,
|
---|
[3] |
že mně nad tím zvláštní libost učiníte. A protož již já vám těch peněz až do sva-
|
---|
[4] |
tého Jiří příštího séékati chci, a poznám-li pilnost vaši při obecním dobrém od vás,
|
---|
[5] |
i proti tomu bych nebyl, abych té summy do svatého Havla vám čekati neměl. Dán
|
---|
[6] |
na Pardubicích, v pátek přede všemi svatými léta 1539.
|
---|
[7] |
|
---|
[8] |
Orig. musea v Pardubicích.
|
---|
[9] |
|
---|
[10] |
Jan z Pernšteina králi Ferdinandovi vykládá, proč obyvatelé v království i v přivtělených
|
---|
[11] |
zemích nemají k němu lásky a důvěry, a jsou toho mínění, že také on jich nemiluje, jim
|
---|
[12] |
nedůvěřuje a není toho pamětliv, že svobodnou stavův volbou zvolen byl králem. S úžasnou
|
---|
[13] |
až bezohlednou upřímností vytýká králi, že bez rady ano proti radám Čechův podnikl válku
|
---|
[14] |
v Uhřích, čímž mnohé poddané své až na chudobu přivedl; že zamezuje .z obavy nějakého
|
---|
[15] |
spiknutí sjezdy krajské, na kterýchž, jako za dřívějších králů bývalo, raditi by se mohli
|
---|
[16] |
stavové o potřeby zemské; na sněmích že nic se neprojednává, jen berně se svoluje, obecné
|
---|
[17] |
potřeby se zanedbávají; meze zemské se zužují; a vedle jiných ještě nedostatků zvláště
|
---|
[18] |
připomíná, že lidé těžce a bolestně snášejí útisky pro náboženství činěné. — 1539 (2.
|
---|
[19] |
|
---|
[20] |
(Ad sacram Rom., Hungariae Bohemiaeque regiam Mtem, divum Ferdinandum
|
---|
[21] |
9c, literae generosi ac magnifici dom. d. Jarislai*) a Pernsteyn de religione et statu
|
---|
[22] |
|
---|
[23] |
Clementissime rex! Principio vestram regiam Maiestatem summopere rogatam
|
---|
[24] |
esse volo, ut hoc meum scriptum clementi et benigno dignetur accipere vultu, atque
|
---|
[25] |
ita intelligat ac certo statuat, id omne ab animo sincero, fideli et qui Vestram Re-
|
---|
[26] |
giam Majestatem non ut dominum suum, sed ut parentem proprium unice diligit,
|
---|
[27] |
observat et se una cum liberis VRMti commendavit proficisci. Quod si VRMtem non
|
---|
[28] |
amarem, omnia haec capita silentio praeterire possem. Porro si qua in re minus pru-
|
---|
[29] |
denter fuerint posita, clementer et benigne VMs ferat et hanc simplicitatem loco
|
---|
[30] |
|
---|
[31] |
Primum VRMti clam minime est, omne regnum una cum rege domino suo
|
---|
[32] |
in optimo flore et statu esse, quod amicitia adjungitur, et in quo mutua charitas
|
---|
[33] |
et amor subditorum erga dominum suum et vicissim domini erga subditos habetur.
|
---|
[34] |
Nam ex charitate cuncta proficiscuntur bona. Ex ea enim procedit fiducia et con-
|
---|
[35] |
cordia adeo, ut dominus sit cum subditis et subditi cum domino tanquam mens una.
|
---|
[36] |
*) Że by zasilatelem dopisu byl Jaroslav z Pernšteina, jest patrné pochybení. Jaroslav se narodil
|
---|
[37] |
3. listopadu 1528, tudíž toho času byl v 11 letech. — Výtah z tohoto čísla 196 i z následujícího č. 197 čte
|
---|
[38] |
se v Dějepise města Prahy XI. 191—196 od V. V. Tomka, jemuž listy ty námi byly zapůjčeny.
|
---|