82 A. XXXII. Dopisy pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
nčvadž se vás vlastné dotajčé, abyšte o obecní dobré pilnou péči měli, znajíce to,
že mně nad tím zvláštní libost učiníte. A protož již já vám těch peněz až do sva-
tého Jiří příštího séékati chci, a poznám-li pilnost vaši při obecním dobrém od vás,
i proti tomu bych nebyl, abych té summy do svatého Havla vám čekati neměl. Dán
na Pardubicích, v pátek přede všemi svatými léta 1539.
(Bez nadpisu.)
Orig. musea v Pardubicích.
196.
Jan z Pernšteina králi Ferdinandovi vykládá, proč obyvatelé v království i v přivtělených
zemích nemají k němu lásky a důvěry, a jsou toho mínění, že také on jich nemiluje, jim
nedůvěřuje a není toho pamětliv, že svobodnou stavův volbou zvolen byl králem. S úžasnou
až bezohlednou upřímností vytýká králi, že bez rady ano proti radám Čechův podnikl válku
v Uhřích, čímž mnohé poddané své až na chudobu přivedl; že zamezuje .z obavy nějakého
spiknutí sjezdy krajské, na kterýchž, jako za dřívějších králů bývalo, raditi by se mohli
stavové o potřeby zemské; na sněmích že nic se neprojednává, jen berně se svoluje, obecné
potřeby se zanedbávají; meze zemské se zužují; a vedle jiných ještě nedostatků zvláště
připomíná, že lidé těžce a bolestně snášejí útisky pro náboženství činěné. — 1539 (2.
prosince).
(Ad sacram Rom., Hungariae Bohemiaeque regiam Mtem, divum Ferdinandum
9c, literae generosi ac magnifici dom. d. Jarislai*) a Pernsteyn de religione et statu
regni Bohemiae 15309.)
Clementissime rex! Principio vestram regiam Maiestatem summopere rogatam
esse volo, ut hoc meum scriptum clementi et benigno dignetur accipere vultu, atque
ita intelligat ac certo statuat, id omne ab animo sincero, fideli et qui Vestram Re-
giam Majestatem non ut dominum suum, sed ut parentem proprium unice diligit,
observat et se una cum liberis VRMti commendavit proficisci. Quod si VRMtem non
amarem, omnia haec capita silentio praeterire possem. Porro si qua in re minus pru-
denter fuerint posita, clementer et benigne VMs ferat et hanc simplicitatem loco
intelligentis ponat.
Primum VRMti clam minime est, omne regnum una cum rege domino suo
in optimo flore et statu esse, quod amicitia adjungitur, et in quo mutua charitas
et amor subditorum erga dominum suum et vicissim domini erga subditos habetur.
Nam ex charitate cuncta proficiscuntur bona. Ex ea enim procedit fiducia et con-
cordia adeo, ut dominus sit cum subditis et subditi cum domino tanquam mens una.
*) Że by zasilatelem dopisu byl Jaroslav z Pernšteina, jest patrné pochybení. Jaroslav se narodil
3. listopadu 1528, tudíž toho času byl v 11 letech. — Výtah z tohoto čísla 196 i z následujícího č. 197 čte
se v Dějepise města Prahy XI. 191—196 od V. V. Tomka, jemuž listy ty námi byly zapůjčeny.
