Facsimile Lines

1094

Page

[1]	z roku 15839. 71
[2]	Hřebíkův jakaj jest počet skoupen k podlahám i k střechám, jest se čemu
[3]	podiviti, i také co jich a komu dáno, pak jak jest jich k tomu vypotrebováno;
[4]	k čemuž sem se podvolil vám dáti, jakožto k střechám a podlahám, o tom jest vám
[5]	vědomo, a za to držím, že mnohý hospodář o tom nic nevěděl, na jaký potřeby to
[6]	tesař obrací, k té-li potřebě čili k užitku svému: pak tu lásku, kterouž sem k vám
[7]	jako pán váš k tomu ukázal, měli byšte ji vděčněji i také rozšafněji a hospodářněji
[8]	Ale při mnohých lidech to jest podle přísloví: cizí ucho jako plst řezati, což se to
[9]	při vás nachází. Protož k jakému stavení tu pomoc připověděl sem vám učiniti, v pa-
[10]	měti mám, kteráž se učinila a činí. Než aby někdo své všecky věci tou pomocí ode
[11]	mne učiněnou měl sobě zahrazovati, to by mi trpělivé nebylo. Jakož pak o tom sem
[12]	poručil, co má každému čeho do uloženého počtu dáno býti, neb když by se komu
[13]	čeho nedostalo, aby vždycky měl každý na muoj měšec hleděti, nevím té pomoci kdy
[14]	by konec byl; než cihel, kamene, vápna, pokudž postačeno býti může a při kom se
[15]	při stavení toho jaká potřeba pozná, dáno ode mne bude, i také vokna a dvéře.
[16]	Poněvadž již čas táhne, že díla pro zimu dělána nebudou moci býti, což lesův a prken
[17]	na lešení máte, jest slušné, aby to každý hospodář k jarnímu dílu zachoval.
[18]	Což se pak stavení mlýnu dotýče, poněvadž mezi mnú a vámi smlúva jest,
[19]	že na to kolo vaše mlýnské, kterým se slady melí, i na potřeby náležité i na při-
[20]	krytí sami nakládati máte, a já ten mlýn nákladem svým znovu stavím, což by se
[21]	na povinné od vás zaplacení počtlo, ten náklad abyšte mně navrátili.
[22]	(Bez nadpisu.)
[23]	Orig. v museu m. Pardubic.
[24]	174.
[25]	Král Ferdinand Janovi z Pernšteina, že ve sporu jeho s Albrechtem Šlikem na Kadani o vy-
[26]	dání platu komorního kněžím na hrad Pražský a ve sporu 0 majestáty, o minci v hrabství
[27]	Kladském rozhodne po návratu svém do Cech. — Ve Vídni 1539, 20. ledna.
[28]	(Janovi z Pernšteina.) Uroz. v. n. m. Psaní tvému, kteréž jsi nám z strany
[29]	soudu, kterýž s urozeným Albrechtem Šlikem z Holejče hrabí z Pasaunu na Kadani,
[30]	najvyšším komermistrem království Českého, věrným naším milým, o vydání platu
[31]	komorního kněžím na hrad Pražský máš, učinil i také jiným artikulóm v témž psaní
[32]	tvém dotčeným, totiž co se záplaty tobě od nás za jízdné a pěší, kteréž jsi nám
[33]	času jminulého v poli držel, a k tomu vydání majestátuov o minci v hrabství Kladském
[34]	dotýče, všemu sme vyrozuměti ráčili. A tutoť na to odpověď dáváme, že toho úmyslu
[35]	býti ráčieme v brzkém času, dá-li Buoh, v království Českém býti, a protož těch
[36]	všech věcí až do příjezdu našeho odkládati ráčieme. Než jestli bychom k příštiemu
[37]	soudu postaćiti nemohli, psaní sme zřízeným radám komory naší učinili, kdyby na

Text view • Facsimile