EN | ES |

Facsimile Lines

1094


< Page >

[1]
z roku 15837. 61

[2]
153.

[3]
Král Ferdinand Janovi z Pernšteina oznamuje, že mu povinná berně sražena bude. Ve
[4]
Vídni 1537, 9. října.

[5]
(Janovi z Pernšteina.) Urozený věrný náš milý! Teď k nejvyšším berníkuom
[6]
král. Českého v. n. milým podle žádosti tvé psaní posielati a jim poroučeti ráčieme,
[7]
atby berni, kteráž na tebe nyní druhý díl, totiž dva tisíce dvě stě dvaceti sedm kop
[8]
dvaceti puol sedma groše vše česk., tak jakž jsi nám poznamenáno poslal, dáti přijde,
[9]
vyrazili; a protož jim toho listu poslati a dodati neobmeškávej, jináč nečiníc. Což
[10]
jse pak ostatek summy nám tobě, tak jakž jsi napsal, pozuostalé doplacení dotýče,
[11]
žádati tebe ráčieme, že tomu shovení do některého dalšího času, vědúc že nyní
[12]
znamenitým a ustavičným z strany válek vydáváním obtieženi býti ráčieme, jmíti
[13]
budeš; a my tebe také což najspíše bude moci býti, aťby se od nás ta záplata stala,
[14]
v milostivé paměti naší jmíti ráčieme. Kdež pak o tobě nepochybujem, že nám to
[15]
k vuoli učiníš a to se stěžovati nebudeš. Datum uts. [v Vídni v úterý po sv. Fran-
[16]
tišku léta oc XXXVIT].

[17]
Archiv místodrž. král. Českého, Missiven 1536—8, 16. Band, pag. 205.

[18]
154.

[19]
Král Ferdinand Janovi z Pernšteina: aby sirotka po někdy Jiříkovi Žibřidovském nenutil
[20]
k sňatku proti jejf vüli se synem Jana Dubéanského. Ve Vídni 1537, 26. října.

[21]
(Janovi z Pernsteina.) Urozený věrný náš milý! Vznesli jsü na nás skrze
[22]
psaní svá Johanka z Ketře, máti pozuostalého sirotka po někdy Jiříkovi Žibřidovským,
[23]
i také přátelé přirození a krevní téhož sirotka, kterak by ty toho sirotka bez -
[24]
domí mateře její a přátel i bez vuole téhož sirotka k stavu manželskému za syna
[25]
Jana Dubčanského zamluviti jměl, proše nás tíž přátelé dotčeného sirotka se vší
[26]
ponížeností, abychom toho proti vuoli jich přátel a sirotka i také proti smlouvě
[27]
někdy knížetem Kazimírem učiněné dopouštěti neráčili, jakož pak tomu šířeji z vej-
[28]
pisu psaní jich, kteréžť posieláme, vyrozumíš. I pokudž by tak bylo, jakž jsme zpra-
[29]
veni, a zvláště poněvadž jest to svrchu psané kníže Kazimír, na ten čas dědičný
[30]
pán téhož sirotka, v smlouvě učiněné doložil, že ten sirotek nemá bez vuole nej-
[31]
bližších přátel svých žádnému k stavu manželskému zamlúván býti, a protožť po-
[32]
roučieme, aby častopsaného sirotka z toho ( jestliže jsi ji, jakž jsme zpraveni,
[33]
Jana Dubčanského synu za manželku zamluvil) propustil, a žádnému ji proti vuoli
[34]
její mateře a krvních přátel napotom nezamlúval, než s vuolí jejich takové man-
[35]
Zelství, kdyz by k tomu přišlo, konal, jináč nečiníc. Dán v Vídni v pátek po sv.
[36]
Uršule leta oc XXXVII.

[37]
Archiv místodrž. král. Českého, Missiven 1536—8, 16. Band, pag. 214.


Text viewFacsimile