[1] |
|
---|
[2] |
|
---|
[3] |
Král Ferdinand Janovi z Pernšteina oznamuje, že mu povinná berně sražena bude. — Ve
|
---|
[4] |
|
---|
[5] |
(Janovi z Pernšteina.) Urozený věrný náš milý! Teď k nejvyšším berníkuom
|
---|
[6] |
král. Českého v. n. milým podle žádosti tvé psaní posielati a jim poroučeti ráčieme,
|
---|
[7] |
atby berni, kteráž na tebe nyní druhý díl, totiž dva tisíce dvě stě dvaceti sedm kop
|
---|
[8] |
dvaceti puol sedma groše vše česk., tak jakž jsi nám poznamenáno poslal, dáti přijde,
|
---|
[9] |
vyrazili; a protož jim toho listu poslati a dodati neobmeškávej, jináč nečiníc. Což
|
---|
[10] |
jse pak ostatek summy nám tobě, tak jakž jsi napsal, pozuostalé doplacení dotýče,
|
---|
[11] |
žádati tebe ráčieme, že tomu shovení až do některého dalšího času, vědúc že nyní
|
---|
[12] |
znamenitým a ustavičným z strany válek vydáváním obtieženi býti ráčieme, jmíti
|
---|
[13] |
budeš; a my tebe také což najspíše bude moci býti, aťby se od nás ta záplata stala,
|
---|
[14] |
v milostivé paměti naší jmíti ráčieme. Kdež pak o tobě nepochybujem, že nám to
|
---|
[15] |
k vuoli učiníš a to se stěžovati nebudeš. Datum uts. [v Vídni v úterý po sv. Fran-
|
---|
[16] |
|
---|
[17] |
Archiv místodrž. král. Českého, Missiven 1536—8, 16. Band, pag. 205.
|
---|
[18] |
|
---|
[19] |
Král Ferdinand Janovi z Pernšteina: aby sirotka po někdy Jiříkovi Žibřidovském nenutil
|
---|
[20] |
k sňatku proti jejf vüli se synem Jana Dubéanského. — Ve Vídni 1537, 26. října.
|
---|
[21] |
(Janovi z Pernsteina.) Urozený věrný náš milý! Vznesli jsü na nás skrze
|
---|
[22] |
psaní svá Johanka z Ketře, máti pozuostalého sirotka po někdy Jiříkovi Žibřidovským,
|
---|
[23] |
i také přátelé přirození a krevní téhož sirotka, kterak by ty toho sirotka bez vě-
|
---|
[24] |
domí mateře její a přátel i bez vuole téhož sirotka k stavu manželskému za syna
|
---|
[25] |
Jana Dubčanského zamluviti jměl, proše nás tíž přátelé dotčeného sirotka se vší
|
---|
[26] |
ponížeností, abychom toho proti vuoli jich přátel a sirotka i také proti smlouvě
|
---|
[27] |
někdy knížetem Kazimírem učiněné dopouštěti neráčili, jakož pak tomu šířeji z vej-
|
---|
[28] |
pisu psaní jich, kteréžť posieláme, vyrozumíš. I pokudž by tak bylo, jakž jsme zpra-
|
---|
[29] |
veni, a zvláště poněvadž jest to svrchu psané kníže Kazimír, na ten čas dědičný
|
---|
[30] |
pán téhož sirotka, v smlouvě učiněné doložil, že ten sirotek nemá bez vuole nej-
|
---|
[31] |
bližších přátel svých žádnému k stavu manželskému zamlúván býti, a protožť po-
|
---|
[32] |
roučieme, aby častopsaného sirotka z toho (ač jestliže jsi ji, jakž jsme zpraveni,
|
---|
[33] |
Jana Dubčanského synu za manželku zamluvil) propustil, a žádnému ji proti vuoli
|
---|
[34] |
její mateře a krvních přátel napotom nezamlúval, než s vuolí jejich takové man-
|
---|
[35] |
Zelství, kdyz by k tomu přišlo, konal, jináč nečiníc. Dán v Vídni v pátek po sv.
|
---|
[36] |
|
---|
[37] |
Archiv místodrž. král. Českého, Missiven 1536—8, 16. Band, pag. 214.
|
---|