EN | ES |

Facsimile Lines

1094


< Page >

[1]
z roku 1537. 57

[2]
chováš a k nám povolně najíti dáš. Dán na hradě Pražském v pondélí po rozeslání
[3]
apoštoluov božích leta oc XXXVII".
[4]
Archiv místodrž. král. Českého, Missiven 1536—8, 16. Band, pag. 152.

[5]
144

[6]
Král Ferdinand vyslovuje Janovi z Pernšteina svou nelibost nad tím, že nechce déle vy-
[7]
držovati vojenský lid vypravený jím do Uher. Na hradč Pražském 1537, 16. července.

[8]
(Janovi z Pernšteina.) Urozený v. n. m. Odpovědi, kterüz jsi nám dal na
[9]
psaní a žádost naši, což jse těch jízdních a pěších tvých, kteříž v službě v Uhřích
[10]
jsú, dotýče, jsme se nenadáli, aby nám těch služebných ještě za dva měsíce
[11]
z příčin oznámených v poli držeti neměl. Ale jakž kolivěč, toho při tom zane-
[12]
cháváme poroučejíc, aby nám hned bez meškání vejtah vší summy, co jsi těm
[13]
jízdným a pěším za těch šest měsícuov vydal a spravil, poslal; neb na tom býti
[14]
ráčieme, uroz. Linhartovi z Felsu najv. hajtmanu našemu polnimu poručiti, s těmi
[15]
jízdními sčísti a mustrunk držeti na ten konec, pokudž by se našlo, jestli jsú
[16]
těchto časuov svých počtuov zúplna neměli, aby se jim vyrazilo a oni to, což jsú
[17]
přebrali, povinni byli zasluhovati. A také napiš těm hajtmanuom tvým, pokudž od
[18]
již psaného hajtmana našeho za to požádáni budou, aby nám za naše penieze déle
[19]
sloužili a na tento čas, při kterémž jich nejvíce potřebovati ráčieme, z pole a z vojska
[20]
našeho neutahovali, neb my jim službu jich, tak jakž s tebů smlúvu mají, platiti
[21]
rozkážem. Datum uts. [na hradě Pražském v pondělí po rozeslání apoštoluov
[22]
Božích léta oc. XXXVII].

[23]
Archiv místodrZ. král. Óeského, Missiven 1536—8, 16. Band, pag. 152.

[24]
145.

[25]
Král Ferdinand Janovi z Pernšteina stěžuje si, že vojáci vypraveni jím do Uher pro neza-
[26]
placení žoldu desertovali; a žádá ho, aby odložil rozepři s Jiřím markrabím Brandenburským
[27]
na místé sirotka po někdy knížeti Kazimírovi. Na hradě Pražském 1537, 28. srpna.

[28]
(Janovi z Pernšteina.) Urozený v. n. m. Z psaní tvého jsme srozuměti ráčili,
[29]
že by jízdní tvoji i pěší, kteréž jsi v Uhřích měl, pro nezáplatu a poněvadž jich
[30]
listové tvoji nedošli, někteří z vojska odtáhli; čehož jsme neradi uslyšeli, neb
[31]
s strany naší nic nesešlo; dosti jsme poroučeli, aby jim penieze i listové v čas do-
[32]
dáni byli; ale skrze koho a z kterých příčin jse to obmeškalo, vědomosti po-
[33]
savad o tom jmíti neráčieme. Také pokudž nám urozený Linhart z Felzu. hajtman
[34]
náš polní píše, jináče nevíme, než že do toho času ty penieze i listové jeho jsú
[35]
došli. I znáti muožeš, jestli by tak bylo, že nám dobře možné není, těch peněz zase
[36]
od něho z těch mist doséhnûti, a k tomu svrchu psaný hajtman náš vždy nám
[37]
oznamuje, že tvých pěší [sic] přes puol třetího sta nebylo, a což by tak na pěších

[38]
Archiv Cesky XX. 8


Text viewFacsimile