z roku 1537. 57
chováš a k nám povolně najíti dáš. Dán na hradě Pražském v pondélí po rozeslání
apoštoluov božích leta oc XXXVII".
Archiv místodrž. král. Českého, Missiven 1536—8, 16. Band, pag. 152.
144
Král Ferdinand vyslovuje Janovi z Pernšteina svou nelibost nad tím, že nechce déle vy-
držovati vojenský lid vypravený jím do Uher. — Na hradč Pražském 1537, 16. července.
(Janovi z Pernšteina.) Urozený v. n. m. Odpovědi, kterüz jsi nám dal na
psaní a žádost naši, což jse těch jízdních a pěších tvých, kteříž v službě v Uhřích
jsú, dotýče, té jsme se nenadáli, aby nám těch služebných ještě za dva měsíce
z příčin oznámených v poli držeti neměl. Ale jakž kolivěč, toho při tom zane-
cháváme poroučejíc, aby nám hned bez meškání vejtah té vší summy, co jsi těm
jízdným a pěším za těch šest měsícuov vydal a spravil, poslal; neb na tom býti
ráčieme, uroz. Linhartovi z Felsu najv. hajtmanu našemu polnimu poručiti, s těmi
jízdními sčísti a mustrunk držeti na ten konec, pokudž by se našlo, jestli jsú
těchto časuov svých počtuov zúplna neměli, aby se jim vyrazilo a oni to, což jsú
přebrali, povinni byli zasluhovati. A také napiš těm hajtmanuom tvým, pokudž od
již psaného hajtmana našeho za to požádáni budou, aby nám za naše penieze déle
sloužili a na tento čas, při kterémž jich nejvíce potřebovati ráčieme, z pole a z vojska
našeho neutahovali, neb my jim službu jich, tak jakž s tebů smlúvu mají, platiti
rozkážem. Datum uts. [na hradě Pražském v pondělí po rozeslání apoštoluov
Božích léta oc. XXXVII].
Archiv místodrZ. král. Óeského, Missiven 1536—8, 16. Band, pag. 152.
145.
Král Ferdinand Janovi z Pernšteina stěžuje si, že vojáci vypraveni jím do Uher pro neza-
placení žoldu desertovali; a žádá ho, aby odložil rozepři s Jiřím markrabím Brandenburským
na místé sirotka po někdy knížeti Kazimírovi. — Na hradě Pražském 1537, 28. srpna.
(Janovi z Pernšteina.) Urozený v. n. m. Z psaní tvého jsme srozuměti ráčili,
že by jízdní tvoji i pěší, kteréž jsi v Uhřích měl, pro nezáplatu a poněvadž jich
listové tvoji nedošli, někteří z vojska odtáhli; čehož jsme neradi uslyšeli, neb
s strany naší nic nesešlo; dosti jsme poroučeli, aby jim penieze i listové v čas do-
dáni byli; ale skrze koho a z kterých příčin jse to obmeškalo, vědomosti až po-
savad o tom jmíti neráčieme. Také pokudž nám urozený Linhart z Felzu. hajtman
náš polní píše, jináče nevíme, než že do toho času ty penieze i listové jeho jsú
došli. I znáti muožeš, jestli by tak bylo, že nám dobře možné není, těch peněz zase
od něho z těch mist doséhnûti, a k tomu svrchu psaný hajtman náš vždy nám
oznamuje, že tvých pěší [sic] přes puol třetího sta nebylo, a což by tak na pěších
Archiv Cesky XX. 8
