| [1] |
|
|---|
| [2] |
s námi Bůh, kteréž miluje, tresce a káře; otcovské jest toto bití, jenž se chejlí
|
|---|
| [3] |
k opravení více než ku pomstě. Jestliže obrátíme se k milosti jeho, opravíc skutky
|
|---|
| [4] |
naše a želejíce nad nepravostmi, pokání učiníme, změníť i Bůh uložení své a prchlivost,
|
|---|
| [5] |
kterouž byl nad námi zapálen, obrátí v lásku a v milost. Nikdy jeho milosrdenství
|
|---|
| [6] |
žádajícím nebývá zapříno, hotov jest k odpuštění Pán, aniž nás na jedné rovné [váze]
|
|---|
| [7] |
s protivníky zákona svého váží. My bohdá synové jeho poslušní, oni zprotivilí lidé
|
|---|
| [8] |
poddaní; my jeho města měšťané, oni naši vrahové; my svátosti jeho, jakož jest on
|
|---|
| [9] |
vydal, přijímáme, oni potupují. Nic nám nepřekáží, jediné že v božím zákoně ne-
|
|---|
| [10] |
dbanlivi pfemozeni byvime télesni kiehkosti, a k hieseni hotovi bázeň boží: často
|
|---|
| [11] |
zamítáme, aniž jakož dlužní jsme, přikázání božských zachováváme. Ale jestliže
|
|---|
| [12] |
obrátíme se srdcem prostým, božího milosrdenství žádati budem, nepochybujem, že
|
|---|
| [13] |
všecky věci šťastně se nám povedou, a smířen jsa s námi Pán, na nepřátely naše
|
|---|
| [14] |
|
|---|
| [15] |
Stal se příklad před těmito léty, že když vtrhl do Čech ukrutný nepřítel
|
|---|
| [16] |
pravdy Kristovy císař Zigmund se všemi okolními zeměmi v mocné ruce a bezčíslným
|
|---|
| [17] |
vojskem pěších a jízdných, a doufal v moc svou a nepochyboval, [než] že vše porazí:
|
|---|
| [18] |
tehdy maličko věrných Čechův s bratrem Žiškou slavné paměti, nebranných a nahých,
|
|---|
| [19] |
samou vírou Kristovou oděných a nebeskou pomocí a jeho svatou krví posilněných
|
|---|
| [20] |
tak veliká vojska zahnali a porazili sou. Co se nadéjem, že bude, když z Moravy
|
|---|
| [21] |
i z Čech sjedúce se vespolek, pro obranu víry Kristovy společně vezmem odění, byť
|
|---|
| [22] |
pak jich moc větší byla, jakož jest bývala, v Pána doufajice, Ze on za nds a v své
|
|---|
| [23] |
při bojovati bude a jich moc setře a omdlí, a svou svatou při k šťastnému konci
|
|---|
| [24] |
|
|---|
| [25] |
Protož nyní, když pozdvihnem očí našich v nebe, když odřeknouce se ne-
|
|---|
| [26] |
pravosti, štít víry Kristovy vezmouce proti nepřátelům, s dobrým doufáním bojovati
|
|---|
| [27] |
budem, vyzdvihneť Pán korouhev svou, uéinit s námi Bůh znamení v dobrém
|
|---|
| [28] |
a vítězství dá v ruce naše aniž více dopustí, by nepřátelé víry Kristovy nad námi
|
|---|
| [29] |
více panovali. Tou my nadějí vedeni a posilněni, což Čechové naši pro obranu pravdy
|
|---|
| [30] |
Kristovy a jazyka českého proti nepřátelům, protivníkům a vrahům českého jazyka
|
|---|
| [31] |
začali sou, vším usilováním s jeho svatou pomocí konati míníme a s jeho svatou
|
|---|
| [32] |
pomocí splniti a skonati doufáme; nebo ačkoli byla jest při nich opatrnost větší,
|
|---|
| [33] |
rada dospělejší, zvyklost dávnější, však pro žádost a horlivost tak veliké věci za nic
|
|---|
| [34] |
toho nedbáme. Bůh, jenž jest dal vůli dobře činiti, také moci konati pro svú dobro-
|
|---|
| [35] |
tivost neodpirej ! Ó poněvadž někdy pro svú vlastní věc a při, pro kopu platu nebo
|
|---|
| [36] |
pro deset podstupovalí sme nesnáze, nebezpečenství, války a boje: ó jistě tato svatá
|
|---|
| [37] |
pravda nevýmluvně dražší jest a lepší, a mnohem více věrným Čechům i nám všem
|
|---|
| [38] |
sluší o tu pravdu zasaditi se a jí brániti do té smrti, než oněm v starém zákoně
|
|---|
| [39] |
figury a než nám časných věcí!
|
|---|
| [40] |
Archiv Český XX. 71
|
|---|
