[1] |
560 B. XVI. Tři vášnivé projevy z války za krále Jiřího
|
---|
[2] |
dokonati pro své zvláštní požitky a rozpustčnú rozkoš, v nížto se kochá. A tak
|
---|
[3] |
opovrhl svůj pastýřský ouřad a právo spravedlnosti, povýšil jest šíje své proti
|
---|
[4] |
Kristu pánu svému, rouhaje se obecné milosti božské a potupuje jeho v při-
|
---|
[5] |
|
---|
[6] |
Ale my ve jméno Páně těch hrůz se neobávajíce ani lekajíce, na úmyslu
|
---|
[7] |
dobrém nehynem ani zoufáme nad nebeským milosrdenstvím, ale čímž menší jest
|
---|
[8] |
moc naše, tím větší z nebes pomoci čekáme. Neb ačkoli nezpytatedlní sou soudové
|
---|
[9] |
velikého Boha a nepostižitedlné cesty jeho, aniž můž všetečnost lidská dosáhnouti
|
---|
[10] |
jeho tajemství, však toliko to z jeho zákona nejjistšího jest, že pravda naše,
|
---|
[11] |
kteráž Kristus jest, nemůž klamati. Jsouť jeho feči a v čtení svatém jistí slibové,
|
---|
[12] |
kterejmižto zaslíbil jest Pán, že bude s svým stádem až do skonání světa.
|
---|
[13] |
Protož celým a upřímným srdcem doufejme jeho přítomnosti, že právě jdoucím
|
---|
[14] |
a o jeho pravdu se zasazujícím přítomen bude, nebo země pominú, ale slibové jeho
|
---|
[15] |
a slova jeho nikdy nezhynou, aniž z zákona jeho pomine jedno slovce. Tápala jest
|
---|
[16] |
často Kristova pravda, ale nepohřížila se; obrazila se, ale nikdy zlomena nebyvala; .
|
---|
[17] |
dobývána bývala, ale nikdy dobyta nebyla aniž bude. Dopouštíť pán Bůh pokoušeti
|
---|
[18] |
volených *) svých, ale přemoci nedopouští. Pak ačkoli za času našeho bouře proti
|
---|
[19] |
pravdě nalézáme a příliš nebezpečné běhy, však doufání neubejvá v nás, že s pomocí
|
---|
[20] |
jeho, jenž z svých pokladův vypouští větry a jim přikazuje, i moři na břeh, spasení
|
---|
[21] |
|
---|
[22] |
Nemüzem o budoücíeh vécech slíbiti, kterézto božská velebnost tejným za-
|
---|
[23] |
krytím zatajila jest. Toto nám slušné doufání dává se, że slibiti i praviti müzem,
|
---|
[24] |
že Bůh neopouští doufajících v něho. Jsou v svatém písmě příkladové téměř nesčíslní,
|
---|
[25] |
naději nám vybornü zaslibující. Pomijime divué činy a skutky Mojžíše, kteréž jest
|
---|
[26] |
vedl o figuře a u figuře, a kterýž po něm byl, Jozue, předejděm Gedeona, Jefte
|
---|
[27] |
a Samsona, o nichž zmínku činí knihy Judicum, že často malú mocí nezčíslné
|
---|
[28] |
množství nepřátel porazili sou, když o jeho při bojovali a k jeho božské milosti
|
---|
[29] |
a pomoci utíkali; mládence Davida ruka božská proti ukrutnému a silnému Goliášovi
|
---|
[30] |
nikoli neopustila; králi Ezechiášovi trpícímu zlé věci nezbyl jest [než] anděl Páně,
|
---|
[31] |
kterýžto Senacheriba, krále přemocného vojska, zbil jest; zavřené Židy v malém
|
---|
[32] |
městě Betulii proti pyšnému Olofernovi skrze ruce chudičké vdovy obránil jest Pán;
|
---|
[33] |
Ma[cha]bejští často veliká vojska Antiochova shladili sou, ačkoli jich bylo maličko
|
---|
[34] |
a nebranných, přítomni sú byli doufající v Pána božské pomoci.
|
---|
[35] |
Není ukrácena ruka Páně. Ačkoli naši hříchové rozmnožili sou se, [pro] -
|
---|
[36] |
kteréžto oči jeho od nás odvrátily se, pro hříchy naše přišly na nás zlé věci, stydcí
|
---|
[37] |
tinové naši nás mrzké učinili, nepravosti naše podrobily nás, obtížena jest ruka Páně
|
---|
[38] |
nad lidem hříšným a dána jest pejcha česká k bičování: obyčejem svým nakládá
|
---|
[39] |
HMS. Lobk. „vyvolených “
|
---|