| [1] |
554 B. XVI. Tři vášnivé projevy z války za krále Jiřího
|
|---|
| [2] |
Jakož píšeš, dávaje mi najhorší zrádce, bezectny lhári i zrádce mé cti: vy
|
|---|
| [3] |
ste najhorší kacéři a zrádce mé cti, neb se Jidášovi rovnáte, a Jidáš krále nebe-
|
|---|
| [4] |
ského zradil pro penieze, a otec tvój pána našeho i svého dědičného krále Ladi-
|
|---|
| [5] |
slava slavné paměti otráviti kázal proto, aby lstivě do královstvie všel, od kteréhož
|
|---|
| [6] |
ste čest i zbožie měli. Není div, že ste tak veliký a nešlechetný skutek učinili,
|
|---|
| [7] |
pro kterýžto skutek váš zlý a nešlechetný mnoho křesťanských zemí a křesťanstva
|
|---|
| [8] |
sé kazilo a podnes kazí; i nenie div vám zlé činiti, ktož jest z pankharského po-
|
|---|
| [9] |
kolenie, že zle a nešlechetně činie.
|
|---|
| [10] |
Dotykáš pak, bezectný lháři a zrádce mé cti; že by předci moji nad svým
|
|---|
| [11] |
pánem neprávě učinili, a Ze by sé sém do této zemé vstěhovali, ulúdivše jemu zemi
|
|---|
| [12] |
a klenoty pobravše: znaliť jsú předky mé a znají, že na ně v hrdlo lžeš, neb ne-
|
|---|
| [13] |
píšeš, kterému sě pánu to stalo, aneb který předek mój to učinil, aneb kdy je to
|
|---|
| [14] |
bylo, a jaká jest toho paměť; neb mnoho dobrých lidí za krále Ladislava slavné
|
|---|
| [15] |
paměti slySeli jsü i vidéli list s zlatń bulli, kdež jeden předek muoj pán z Stern-
|
|---|
| [16] |
berka byl purkrabí Pražským, a v té chvíle počítalo sè dvě stě a několikonádste
|
|---|
| [17] |
let. Ale na tě jest duovod, že předek tvuoj pojal Českého krále pankhartici, a po
|
|---|
| [18] |
ní jsú dány jemu v manstvie Poděbrady; a toho jest nedávná paměť, neb jsú otce
|
|---|
| [19] |
tvého jiní tiem také vinili. I nemoha se z toho vyvésti, že jste [z] pankharstvie
|
|---|
| [20] |
pošli, vymejšléš na mé předky a na mne lživé věci, ješto každý dobrý muože znáti,
|
|---|
| [21] |
že v hrdlo lžeš. Pak to-li jest vejvod vašeho pankharstvie, že mé předky a mne lživě haníš ?
|
|---|
| [22] |
Dotýkáš také, bezectný lháfi, že bych já ženu svû hanël. Psalt jsem prvé
|
|---|
| [23] |
i ještě píši, že to v hrdlo lžeš, jako bezectný a nestydatý lhář. I nenie mně divno,
|
|---|
| [24] |
že na mně takové věci smejšléš a lžeš. A tys pravil a chlubils sé, Ze by otce tvého
|
|---|
| [25] |
manželka chtěla s tebú léhati, a žes nechtěl. I také jiných dobrých lidí dotykals
|
|---|
| [26] |
jí k hanbě, kdež potom jí to musils opravovati a odprošovati před znamenitým
|
|---|
| [27] |
člověkem lepším, nežs ty.
|
|---|
| [28] |
Pak jakož píšeš, že bych v hrdlo lhal na otce tvého i na tě, že byšte ka-
|
|---|
| [29] |
cieři byli: jáť pravím, že sám v hrdlo lžeš; neb což ty píšeš, to sobě všechno na
|
|---|
| [30] |
mě vymejšléš a lžeš. Ale já na tě nepíši žádného kusu, ač sú velmi velicí a ne-
|
|---|
| [31] |
šlechetní, byť na každého duovodu nebylo; neb svědomá jest věc po všem světě
|
|---|
| [32] |
duostojnými kardinály i s jinými preláty a kněžstvem, odsúdivše otce tvého a vás
|
|---|
| [33] |
vašeho duostojenstvie a všie cti zbavivše pro zjevné kacieřstvie, pro křivúů přísahu
|
|---|
| [34] |
a pro svatokrádež, a všudy vás za kacieře a za arcikacieře jmenují, rozpisují, po
|
|---|
| [35] |
kostelech křesťanských každý svátek na vás volají a zvonie a za kacieře vás vždy
|
|---|
| [36] |
osvědčují; najjasnější césař Římský JMt v svých listech vás za kacieře jmenuje,
|
|---|
| [37] |
kdež kniežatóm o vás listy rozpisuje. Toť, bezectný lhári, takovy veliky duovod
|
|---|
| [38] |
vašeho kacieřstvie, ješto větší nemuož býti.
|
|---|
